Meziroční tempo inflace v Česku v červenci podle statistiků stouplo na 1,7 procenta, z červnových 1,5 procenta. Hlavním tahounem růstu cen jsou dlouhodobě služby, jejichž zvyšování se promítá do běžných výdajů domácností, uvedla glosa publikovaná 14. srpna 2026.
Dopady zdražování služeb
Z textu vyplývá, že v Česku je dostupnost bydlení na jedné z nejnižších úrovní v Evropě; k tomu se přidává růst cen nájemného, vodného, stočného a energií. Zvlášť výrazný je vývoj v pohostinství: restaurace podle zmíněných dat zvedly ceny do té míry, že mimo hlavní města řada podniků zkrachovala. Počet podnikatelů v odvětví pohostinství se v posledních pěti letech snížil o pětinu.
Technologie jako nový faktor tlaku na ceny
Glosa zdůrazňuje, že dalším, méně nápadným, ale rostoucím zdrojem tlaku na inflaci budou technologické náklady. Konkrétně je zmíněn vliv datových center a nároků spojených s provozem systémů umělé inteligence (AI). Tyto provozy vyžadují značné investice do infrastruktury, energie a provozních služeb, což se může postupně promítat do vyšších cen služeb, které AI a datová centra obsluhují.
- Služby — hlavní současný tahoun inflace, zasaženy jsou restaurace, doprava a komunální služby.
- Pohonné hmoty — jejich cena je výrazně ovlivněna událostmi v zahraničí a administrativními zásahy do marží a daní.
- Technologie — datová centra a AI mohou podle komentáře být „černým koněm“ dalšího růstu cen.
Proč mohou technologie zvyšovat inflaci
Text upozorňuje na dvě hlavní skupiny nákladů spojených s technologiemi: investiční (stavba datacenter, hardware, sítě) a provozní (spotřeba energie, chlazení, správa). S rozšířením aplikací umělé inteligence roste i objem výpočetního výkonu potřebného pro vývoj a provoz systémů. To se v situaci, kdy jsou domácí a podnikové rozpočty napjaté, může projevit přenosem nákladů na konečného zákazníka v podobě vyšších cen služeb.
Krátkodobé a střednědobé dopady
Krátkodobě inflaci ovlivňují zejména pohonné hmoty a potraviny — v červenci zmíněné statistiky ukázaly například pokles cen másla na nejnižší úroveň za 16 let, zároveň však paliva zdražila. Střednědobě může tlak přicházet z technologického sektoru, pokud budou náklady na provoz a energii růst rychleji než produktivita nebo pokud budou investoři přenášet zvýšené náklady na uživatele služeb.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Meziroční inflace (červenec 2026) | 1,7 % |
| Meziroční inflace (červen 2026) | 1,5 % |
| Snížení počtu podnikatelů v pohostinství (posledních 5 let) | 20 % |
Pro české hospodářství to znamená, že i když aktuální tempo inflace není extrémně vysoké, struktura růstu cen se mění směrem k službám a technologiím. To má několik praktických důsledků pro politiky a podniky:
- Monetární a fiskální politika musí při zvažování kroků rozlišovat mezi dočasnými šoky (např. ceny paliv) a trvalejšími strukturálními změnami souvisejícími s digitalizací a energetickými nároky technologií.
- Firmy v sektoru služeb by měly počítat s tím, že investice do digitalizace a AI mohou sice zvyšovat efektivitu, zároveň však krátkodobě navyšují náklady.
- Spotřebitelé mohou v příštích obdobích zaznamenat postupné zdražování služeb, které doprovází omezená nabídka (např. menší počet restaurací mimo metropole).
Text nenabízí konkrétní prognózu dalšího vývoje inflace, ale upozorňuje, že technologický sektor se může stát dalším a méně viditelným faktorem, který bude ovlivňovat cenový vývoj v Česku.
V kontextu domácí ekonomiky je proto zásadní sledovat nejen cenové indexy, ale i strukturu nákladů v klíčových odvětvích, zejména ve službách a v segmentech spojených s vysokou energetickou a kapitálovou náročností, jako jsou datová centra a provozy podporující umělou inteligenci.
