Praha — Roste počet hlášených výskytů neidentifikovaných dronů v okolí letišť, železničních uzlů, rozvoden, jaderných elektráren a skladů paliv, a státní orgány diskutují o tom, kdo a jak na taková rizika může reagovat. Podle článku publikovaného 20. srpna 2026 serverem Hospodářské noviny/Energy-hub mají dosud zákonnou pravomoc pro ničení neznámých bezpilotních letounů jen armáda a policie, a to omezeně. Zároveň se objevují návrhy, aby podobnou možnost získali i provozovatelé kritické infrastruktury, včetně energetických společností jako ČEZ.
Důvodem rychlost zásahu
Výskyt blízkých průletů dronů u citlivých objektů klade na reakci krátký časový horizont. Jak upozorňuje zdroj, na neznámý létající objekt je často nutné reagovat v řádu minut nebo i sekund, kdy není čas čekat na příjezd policejních hlídek či vojenských jednotek. To je hlavní argument pro rozšíření právních možností provozovatelů infrastruktury.
Technologie chybí
Problém ale není jen právní. Podle dostupných informací samotné podniky často nemají k dispozici technologie, které by umožnily bezpečné a spolehlivé eliminování dronů bez rizika většího poškození okolí. Možnosti od rušení signálu přes zajetí dronu až po kinetické systémy mají různá omezení a nároky na odbornou obsluhu, právní podmínky a technické zabezpečení.
- Právní rámec: do současné doby primárně armáda a policie; návrhy na rozšíření pravomocí pro provozovatele.
- Časová naléhavost: nutnost reakce v minutách či sekundách.
- Technologická mezera: většina provozovatelů nemá potřebné systémy pro bezpečnou neutralizaci dronů.
Komu má být pravomoc svěřena
Podle článku se v diskusi objevují konkrétní názory, že pravomoc zasahovat proti neznámým dronům by měla jít i na provozovatele kritické infrastruktury, tedy instituce a podniky, které jsou terčem průletů. Takové řešení by potenciálně zrychlilo zásahy, ale současně vyvolává otázky ohledně limitů, kontroly a odpovědnosti za případné škody.
| Současně oprávněné složky | Možné nové subjekty |
|---|---|
| Armáda | Provozovatelé kritické infrastruktury (navrhováno) |
| Policie | Soukromé bezpečnostní týmy pod podmínkami (diskuse) |
Tabulka shrnuje současnou situaci a návrhy diskutované v odborných a mediálních kruzích; konkrétní legislativní úpravy zatím nejsou finalizovány v zveřejněné podobě.
Důsledky a otevřené otázky
Rozšíření pravomocí by mělo dopad na několik oblastí, které je nutné komplexně ošetřit:
- Právní odpovědnost za škody vzniklé při zásahu proti dronu a mechanismy kontroly použití těchto pravomocí.
- Bezpečnostní standardy a certifikace technologií pro neutralizaci dronů, aby se minimalizovalo riziko kolaterálních škod.
- Koordinační postupy mezi provozovateli, policií a armádou, včetně rychlých hlášení a sdílení radarových či jiných detekčních dat.
V praxi to znamená, že i když by zákonné rozšíření pravomocí mohlo zlepšit schopnost rychlé reakce na hrozbu, současný stav technického vybavení provozovatelů brání plné realizaci takového konceptu. Jak uvádí zdroj, samotné právo zasahovat nestačí, pokud chybí spolehlivé a bezpečné prostředky k tomu určené.
Debata o tom, zda a za jakých podmínek svěřit provozovatelům infrastruktury možnost ničit neznámé drony, bude pokračovat v souvislosti s bezpečnostními audity, návrhy legislativních změn a zkoumáním dostupných technologických řešení. Z veřejně dostupných informací zatím nevyplývá, že by existoval jednotný konsensus o konečné podobě těchto změn.
Klíčové: rozšíření pravomocí může zrychlit zásahy, ale bez investic do technologií a jasných pravidel zůstává riziko zvýšení škod a právní nejistoty.
