Obce Zlínského kraje sice za poslední čtyři roky zvýšily své příjmy o téměř čtvrtinu, v přepočtu na obyvatele však zůstávají nejchudší v České republice. Vyplývá to ze statistiky společnosti CRIF, která analyzovala finanční hospodaření komunálních rozpočtů za období 2022–2025.
Nižší příjmy, vyšší investice
Podle analýzy inkasovaly obce Zlínského kraje v průměru 34 101 korun na obyvatele ročně. To je o 3 556 korun méně než celostátní průměr. Celkové příjmy obcí v kraji ve sledovaném období dosáhly 78,9 miliardy korun.
Souběžně s tím ale kraj vynikal v oblasti kapitálových výdajů. Obce věnovaly na investice průměrně 32 % svých příjmů ročně, což patří mezi nejlepší výsledky napříč kraji; vyšší hodnotu vykázaly jen tři jiné regiony. Investiční aktivita se přitom loni ještě zvýšila.
Role dotací a jejich dopad
Významnou část investic financovaly dotace. Ty pokryly průměrně 26 % kapitálových výdajů, což představuje 2 926 korun na obyvatele ročně. Tato částka je o 405 korun vyšší než celostátní průměr a patří mezi čtyři nejvyšší v republice. Dotace tak pomáhají kompenzovat nižší vlastní příjmovou kapacitu obcí.
Jak se měnila hospodářská bilance obcí
Průměrně měly rozpočty obcí v období kladné saldo — příjmy překračovaly výdaje o 1,3 % ročně. Výraznější zlom nastal v loňském roce, kdy obce vykázaly schodek odpovídající přibližně 6 % příjmů. Přes meziroční propad se za celé čtyřleté období podařilo obcím vytvořit rezervy v objemu 0,9 miliardy korun.
Vývoj ve větších městech kraje
Růst příjmů byl patrný napříč většími sídly kraje. Krajské město hospodařilo loni s příjmy 2,865 miliardy Kč a výdaji 2,970 miliardy Kč, zatímco v roce 2022 to bylo 2,279 miliardy na straně příjmů a 2,484 miliardy výdajů. Podobně Kroměříž zvýšila příjmy z 862,8 milionu na 1,079 miliardy korun.
| Město | Příjmy 2022 | Příjmy 2025 |
|---|---|---|
| Zlín | 2,279 mld. Kč | 2,865 mld. Kč |
| Kroměříž | 862,8 mil. Kč | 1,079 mld. Kč |
| Uherské Hradiště | 759,3 mil. Kč (výdaje 2022) | 1,015 mld. Kč (příjmy 2025) |
| Vsetín | 728 mil. Kč | přes 1 mld. Kč |
Rezervy i zadlužení: smíšený obrázek
Na straně úspor a zadlužení je situace méně příznivá. Míra úspor obcí dosáhla ke konci roku 2025 jen 38 %, což je nejnižší podíl mezi všemi kraji. Objem rezerv se meziročně snížil o 5 % a na jednoho obyvatele připadá nejmenší objem obecních úspor v republice: 14 446 korun.
Nižší úspory mohou omezit prostor pro další samostatné financování projektů bez podpory dotací. To zvyšuje závislost obcí na externím financování a dotačních programech, zejména při plánování velkých infrastrukturních nebo sociálních investic.
Kontext a důsledky pro občany
Pro obyvatele to znamená, že ačkoliv vidíme v kraji silnou investiční aktivitu — například opravy škol, silnic nebo stavbu infrastruktury — tyto projekty jsou často spolufinancovány nebo plně hrazeny z dotací. Menší vlastní příjmy mohou zároveň ztížit reakci obcí na neočekávané výdaje a vyžadují opatrnější rozpočtové plánování radnic.
- Obce zvýšily příjmy o 23 % za čtyři roky, ale stále jsou na chvostu republiky v přepočtu na hlavu.
- Kapitálové výdaje tvoří v průměru 32 % rozpočtů — nadprůměrný údaj.
- Dotace kryjí 26 % investic a zvyšují investiční schopnost regionu.
Souhrn dat naznačuje, že Zlínský kraj roste, ale z nízké výchozí základny. Pro udržitelný rozvoj obcí bude důležité kombinovat pokračující dotační politiku s opatřeními na zvýšení vlastních příjmů a zlepšení dlouhodobé finanční odolnosti místních rozpočtů.
Obce a jejich zástupci budou v následujícím období čelit úkolu vyvažovat investiční ambice s nutností posilovat rezervy a snižovat rizika spojená s kolísáním příjmů. Pro obyvatele to znamená sledovat, jak budou místní samosprávy nastavovat priority — mezi běžnými výdaji, investicemi a tvorbou finančních rezerv.
