Merkur se podle nové studie zřejmě zmenšil výrazně více, než vědci dosud předpokládali. Analýza dat z americké sondy MESSENGER naznačuje, že za čtyři a půl miliardy let mohl jeho poloměr klesnout zhruba o 11,9 kilometru, což je podstatně více než dřívější odhady v rozmezí 2 až 7 kilometrů.
Metoda a hlavní zjištění
Astronomové z Ústavu vesmírného výzkumu Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR) v publikaci v Geophysical Research Letters zpracovali globální mapu drsnosti povrchu planety vytvořenou z dat sondy MESSENGER. Na základě prostorové distribuce povrchových struktur a rozdílů v členitosti dospěli k závěru, že mechanizmy spojené se smršťováním planety zanechaly méně patrné stopy v nejdrsnějších terénech než v hladších oblastech.
„Výsledky nás dovedly k myšlence, že zde existuje proces zakrývající struktury vzniklé důsledkem zmenšování,“
autor studie Gaku Nišijama z DLR, který se podle zpravodajského serveru CNN rovněž účastní mise BepiColombo.
Fyzikální příčina a povrchové projevy
Podle výzkumníků je hlavním motorem poklesu rozměrů planety postupné ochlazování jejího železného jádra. Ochlazování způsobuje kontrakci jádra, pláště a kůry, což nutí povrch přizpůsobit se menšímu objemu. Důsledkem jsou rozsáhlé praskliny, hřbety a útesy dosahující výšky až do zhruba 2 kilometrů a táhnoucí se na stovky kilometrů.
Autoři studie upozorňují, že některé stopy smršťování mohly být částečně přikryty impaktními krátery vzniklými dopady planetek nebo komet, což komplikuje interpretaci zachovalých struktur a vyžaduje pečlivé rozlišení různých geologických procesů.
Role sondy BepiColombo
K potvrzení a zpřesnění odhadů přispějí měření evropsko-japonské sondy BepiColombo, která se k Merkuru nedávno přiblížila. Především laserová zařízení na palubě mise budou schopna přesněji určit současnou míru zmenšování planety měřením dalších parametrů povrchu a případných časových změn v topografii.
- Zdroj dat: sonda MESSENGER (NASA) — globální mapy drsnosti povrchu
- Nový odhad zmenšení poloměru: ~11,9 km (oproti dřívějším 2–7 km)
- Ověření a zpřesnění: mise BepiColombo (ESA/JAXA) pomocí laserových měření
Očekávaná data z BepiColomba by měla upřesnit, zda je současné zmenšování jakéhosi trvalého charakteru, nebo zda jde o dávné změny, které již nadále nepokračují. To má význam pro pochopení termální evoluce planety a složení jejího vnitřku.
Důsledky pro planetární vědu
Zvětšený odhad celkového zmenšení Merkuru ovlivní představy o jeho vnitřní struktuře, tepelném rozvoji a historii geologické aktivity. Kontrakce planety souvisí s energetikou zapařenou při vzniku soustavy a s procesy odvádějícími teplo z nitra do prostoru. Přesnější kvantifikace těchto jevů může také pomoci interpretovat podobné procesy u jiných skalnatých těles včetně Marsu nebo Venuše.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Současný poloměr Merkuru | 2 440 km |
| Navrhované zmenšení poloměru | ~11,9 km |
| Původní odhady | 2–7 km |
Souhrnně jde o významný posun v kvantifikaci jedné z klíčových fází evoluce nejbližší planety Slunci. Upřesnění měření přinese nejen lepší modely vnitřní struktury Merkuru, ale také širší kontext pro pochopení termální minulosti skalnatých planet vůbec.
Zda a jak rychle stále probíhá současné smršťování, ukážou až další přímá měření, která mohou potvrdit nebo upravit nově navržený rozsah zmenšení. Laserová aparatura BepiColomba bude proto v následujících letech klíčová pro definitivní interpretaci pozorovaných povrchových změn.
