Vláda v návrhu státního rozpočtu na rok 2027 navrhuje navýšení výdajů na vědu, výzkum a inovace (VaVaI) o 2 miliardy Kč. Podle odborníků a členů poradních orgánů jde o krok, který reálně snižuje podíl prostředků určených pro vědu v poměru k hrubému domácímu produktu.
Pokles podílu vědy na HDP
Současný návrh ministerstva financí předpokládá, že se podíl veřejných prostředků na vědu sníží z přibližně 0,58 % HDP na zhruba 0,54 % HDP. To znamená, že i s nominálním nárůstem rozpočtu se relativní podpora v porovnání s ekonomikou zmenší.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Současný podíl výdajů na VaVaI | 0,58 % HDP |
| Návrh ministerstva financí (2027) | 0,54 % HDP |
| Průměr EU | 0,71 % HDP |
| Rakousko (srovnání) | 0,95 % HDP |
Rozdíl mezi návrhem vlády a radou pro výzkum
Navrhované navýšení o 2 miliardy Kč je podle Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) pouze poloviční vůči tomu, co tato rada doporučila. RVVI chtěla zvýšení, které by více odpovídalo inflaci a částečně kompenzovalo úbytek prostředků po ukončení některých strukturálních fondů EU. Rada je přitom orgánem, jehož předsedou je ministr průmyslu a obchodu a členem i ministr školství.
Důvody a argumenty
Podpora vědy jako podíl HDP rostla naposledy v roce 2021, nicméně tento nárůst byl z velké části důsledkem poklesu HDP v roce 2020 v důsledku pandemie covid-19, nikoli výrazného trvalého navýšení reálných prostředků. Jak zdůrazňují experti, návrh ministerstva financí nesplňuje ani základní požadavky na udržení kupní síly výdajů vzhledem k inflaci, ani nepočítá s dostatečnou náhradou ztracených strukturálních zdrojů.
- Hloubkový efekt: relativní snížení rozpočtu snižuje dostupné granty, provozní prostředky a investice do infrastruktury.
- Strategické důsledky: kratší či méně ambiciózní programy inovací a menší atraktivita pro mezinárodní spolupráci a talenty.
- Dopad na vysoké školy: omezené prostředky mohou zhoršit podmínky výuky a výzkumu, a tím i dlouhodobou konkurenceschopnost absolventů.
„Vědecky navýšíme výdaje na vědu, výzkum a inovace, protože právě ony představují klíčový motor hospodářského růstu a konkurenceschopnosti země.“
Tento závazek, uvedený v programu předešlé vlády, se podle kritiků opakovaně nedaří naplnit v praxi. Autoři rozpočtového plánu čelí podle dostupných analýz složitém ekonomickému kontextu: rostoucím mandatorním výdajům, demografickému tlaku a nárokům na financování důchodového systému, což zúžilo manévrovací prostor pro cílené investice do VaVaI.
Možné dopady a nejistoty
Řada odborníků varuje, že dlouhodobě udržitelná podpora vědy potřebuje stabilní a růstové financování, nikoli jednorázová a relativně malá navýšení. Přesný dosah navrhovaných změn bude záviset na konečném schválení rozpočtu i na detailech rozdělení prostředků mezi resorty a programy. Mezi nejistoty patří i vývoj HDP, další fiskální opatření vlády a možné změny ve využití evropských zdrojů.
Situace vytváří tlak na politická rozhodnutí: zda zvýšit daně, reformovat mandatorní výdaje nebo hledat cílenější zdroje příjmů. Každá z těchto cest má svá rizika i důsledky pro dlouhodobý rozvoj vědy a technologií v zemi.
Rozhodnutí o konečné podobě rozpočtu budou zásadní pro vědecké instituce i vysoké školy; v krátkodobém horizontu však návrh snižující relativní váhu financí pro VaVaI zvyšuje nejistotu a může zpomalit plánované projekty a obnovu infrastruktury.
