Mezinárodní studie, na které se podíleli i čeští vědci, dokumentuje rozsáhlé přesuny motýlích druhů v reakci na změnu klimatu a změny v krajině způsobené lidmi. Výzkum analyzoval rozšíření 1 758 druhů v 105 zemích a zjistil, že zhruba 80 procent pozorovaných posunů souvisí s klimatickými faktory, zejména s růstem teplot a měnícím se režimem srážek.
Hlavní zjištění a český kontext
Autoři studie, jejíž závěry publikoval časopis Nature Ecology & Evolution, konstatují, že posuny v rozšíření nejsou pouze vzdálenou perspektivou, ale probíhající realitou. Čeští odborníci, kteří se na práci podíleli, poukazují na konkrétní změny v tuzemské fauně: některé druhy, jako modrásek ligrusový, z naší přírody téměř vymizely.
„Naše práce jasně ukazuje, že překreslení mapy biodiverzity není otázkou vzdálené budoucnosti, ale právě probíhající realitou,“
uvedl v tiskových materiálech spoluautor Robert Tropek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Další spoluautor Michal Barták (nyní Univerzita v Helsinkách) upozornil, že v Evropě se u značné části druhů rozšíření naopak zmenšuje — kombinace úbytku vhodného prostředí v důsledku intenzivního zemědělství a nepříznivých dopadů oteplování hraje klíčovou roli.
Redistribuce druhů: ztráty i návraty
Studie zároveň zaznamenává případy návratu některých druhů do české krajiny. Mezi nimi jsou například modrásek tmavohnědý, modrásek jetelový a soumračník podobný; tyto druhy dříve z území ustoupily, ale v posledních letech se jejich výskyt opět obnovuje. Vědci však varují, že návrat nemusí vždy znamenat stabilní obnovu populace — bude teprve záležet na tom, zda nové lokality budou poskytovat všechny potřebné ekologické podmínky pro dlouhodobé přežití.
- Hlavní tlakové faktory: rostoucí teploty, sucho a posun fenologických cyklů (dřívější oteplování po zimě).
- Antropogenní vlivy: intenzivní zemědělství a ničení původních biotopů.
- Regionální rozdíly: v Evropě je značný podíl druhů se zmenšujícím se areálem rozšíření.
Co studie neřeší a jaké jsou nejistoty
Autoři zdůrazňují několik nevyřešených otázek. Nejspíš nejdůležitější je, zda se přesunuté populace dokážou v nových lokalitách dlouhodobě udržet. Mohou to být pouze dočasné expanze, které budou nakonec končit dalším úbytkem, nebo naopak stabilní přemístění představující adaptaci na nové klimatické podmínky. Vědci také upozorňují na složitost interakcí mezi klimatickými změnami a lidskými zásahy v krajině — obě složky se často vzájemně násobí a výsledkem jsou nepředvídatelné dopady na celé potravní sítě.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet analyzovaných druhů | 1 758 |
| Počet zemí | 105 |
| Podíl přesunů spojených s klimatem | ~80 % |
Tyto údaje poskytují kvantitativní rámec, ale neodpovídají na všechny praktické otázky ochrany přírody. Například není automatickým řešením podpora jen „nově se objevujících“ druhů — ochranářská opatření musí zohlednit i potřebu udržet původní biotopy a fragmentaci krajiny, která zhoršuje možnosti migrace a nalezení vhodných stanovišť.
Pro ochranu motýlů a jiných bezobratlých to znamená kombinaci opatření: ochranu a restauraci klíčových biotopů, limitaci škodlivých zemědělských praktik a vytvoření ekologických koridorů, které usnadní přesuny v rámci měnící se krajiny. Autoři studie také volají po dalším monitoringu a mezinárodní spolupráci, protože změny v areálech druhů mají přeshraniční charakter a vyžadují koordinovanou reakci.
Z praktického hlediska pro Českou republiku znamenají poznatky z analýzy výzvu: krajina v posledních desetiletích ztratila řadu přirozených biotopů a další změny klimatu mohou tento trend zintenzivnit. Současně však studie ukazuje i na dynamiku — některé druhy se dokážou přizpůsobit nebo se vracet, což dává naději, pokud budou přijata vhodná opatření pro uchování a obnovu biodiverzity.
