Opravy tří plastik v Karviné: různé materiály, odlišné postupy
Karviná letos nechala odborně obnovit tři plastiky ve veřejném prostoru, na jejich opravy, čištění a konzervaci vynaložila téměř 230 000 korun. Restaurování provedl restaurátor Tomáš Skalík, který u každého díla volil jiný postup podle použitého materiálu.
Nejrozsáhlejší zásah si vyžádala plastika Hudba od akademického sochaře Miroslava Rybičky z roku 1995, umístěná v areálu Rehabilitačního sanatoria v Karviné-Hranicích. Dílo je vyrobeno z tzv. umělého bronzu (pryskyřice s bronzovým povrchem). U plastiky byly zjištěny praskliny a části, které se odlepovaly či odpadávaly. Restaurátor praskliny zpevnil epoxidovou pryskyřicí, zatmelil je a chybějící části doplnil materiálem odpovídajícím povrchu, tedy umělým bronzem.
Ve stejném areálu sanatoria odborná obnova postihla také hliníkovou plastiku akademického sochaře Oty Ciencialy z roku 1967. I u tohoto díla byly zjištěny praskliny, které byly odborně opraveny a zabezpečeny proti dalšímu poškození.
Třetí restaurované dílo je kamenná plastika z mušlového vápence před Základní školou U Studny; autory jsou Vladislav Gajda a Miroslav Gola, dílo pochází z roku 1966. U této plastiky bylo potřeba především důkladné očištění, oprava jedné praskliny a obnova spár.
„Sochy jsou součástí historie Karviné, město je chce zachovat v dobrém stavu i pro další generace.“
Tuto formulaci pronesl náměstek primátora Andrzej Bizoń v souvislosti s postupnými konzervacemi a opravami veřejných uměleckých děl. Město podle něj stav sádí průběžně a výběr plastik k obnově se řídí mírou poškození.
Rozpočet a pravidelná péče
Město každoročně vyčleňuje na opravy a čištění uměleckých děl ve veřejném prostoru zhruba 300 000 korun. Letos investovaných téměř 230 tisíc tak spadá pod tento běžný rozpočet. V minulých letech město nechalo například konzervovat a vyčistit plastiku Madona v Karviné-Starém Městě, sochu Horníka u Obchodně podnikatelské fakulty a plastiku Matka s dítětem u ZUŠ Bedřicha Smetany v Karviné-Mizerově.
Pravidelná údržba veřejných děl má podle radnice zabránit rozsáhlejším poškozením, která by vedla k nákladnějším opravám nebo ztrátě autentických prvků díla. U plastik z rozdílných materiálů — pryskyřice s kovovým povrchem, hliník, mušlový vápenec — je nutné volit materiálově a technologicky specifické postupy, což zvyšuje nároky na odborníky i cenu zásahu.
Co to znamená pro obyvatele a veřejný prostor
- Obnovená díla zlepší vizuální kvalitu veřejného prostoru a péče prodlouží životnost plastik.
- Průběžná investice do umění v ulicích odráží snahu města zachovat kulturní paměť pro další generace.
- Rozmanitost použitých materiálů ukazuje potřebu specializovaných restaurátorských postupů, což ovlivňuje náklady a plánování údržby.
Odborné zásahy jako tyto jsou součástí širšího přístupu města k ochraně a správě veřejného majetku. Karviná sleduje stav plastik průběžně a rozhoduje o jejich obnově podle stupně poškození a dostupných prostředků v rozpočtu.
| Plastika | Autor | Rok | Materiál | Místo | Hlavní zásah |
|---|---|---|---|---|---|
| Hudba | Miroslav Rybička | 1995 | umělý bronz (pryskyřice s bronzovým povrchem) | Rehabilitační sanatorium, Karviná-Hranice | zpevnění prasklin, doplnění chybějících částí |
| bezejmenná (hliníková) | Ota Cienciala | 1967 | hliník | Rehabilitační sanatorium, Karviná-Hranice | oprava prasklin |
| kamenná plastika | Vladislav Gajda, Miroslav Gola | 1966 | mušlový vápenec | před ZŠ U Studny | čištění, oprava praskliny, obnova spár |
Celkové náklady na letošní akce dosáhly téměř 230 000 Kč, což je v rámci každoročního limitu města na obnovu veřejného umění. Karviná bude i nadále sledovat stav soch a plastiky doplňovat či konzervovat podle potřeby a finančních možností.