Jihokorejský Korejský institut pro oceánské vědy a technologie (KIOST) připravuje pilotní projekt podvodního datového centra u města Ulsan, který má řešit omezené pozemní kapacity a rostoucí potřebu výpočetního výkonu pro umělou inteligenci (AI). Ministerstvo oceánů a rybolovu vybralo Ulsan jako místo pilotáže; podle zveřejněných návrhů budou servery umístěny v modulech a spuštěny na mořské dno do hloubky přibližně 20 metrů.
Koncept a technické parametry
Navrhované moduly mají rozměry blízké přepravním kontejnerům a počítá se s jejich skládací montáží, která umožní postupné rozšiřování. V plné podobě by systém mohl obsahovat až 100 000 serverů. Celkové náklady pilotního projektu se uvádějí ve výši 51,1 miliardy wonů, což odpovídá zhruba 35,4 milionu USD. Testování se může podle plánu spustit již v tomto roce, komerční výstavba je plánována na rok 2031.
Hlavní technické výzvy
Největším problémem je ochrana elektroniky v korozivním a tlakem zatíženém podvodním prostředí. Moduly musí odolávat tlaku přibližně třikrát vyššímu než běžný atmosférický tlak a chránit elektroniku před korozí a kondenzací slané vody. KIOST spoléhá na kombinaci mechanického zajištění, antikorozních materiálů a technologií pro regulaci teploty; podle odhadů by zařízení měla fungovat nepřetržitě po dobu přibližně 5–7 let.
Průmysloví partneři a řízení provozu
Projekt vede KIOST pod patronací ministerstva. V lednu byla podepsána dohoda o technické spolupráci se společností SK Telecom, která má zkušenosti s provozem datových center a telekomunikační infrastrukturou. Na vývoji se podílejí také firmy Lotte Engineering & Construction a ocelářský koncern POSCO. Pro monitoring a dálkový provoz budou vyvíjeni speciální roboti, kteří mají zajišťovat údržbu a sledování stavu zařízení bez nutnosti časté fyzické intervence.
- Hloubka spuštění modulů: přibližně 20 metrů
- Plánovaný rozsah: až 100 000 serverů
- Náklady pilotu: 51,1 miliardy wonů (~35,4 milionu USD)
- Odhadovaná provozní životnost bez servisu: 5–7 let
- Cílový termín komerční výstavby: 2031
Mezinárodní precedenty a důvody zájmu
Myšlenka umísťovat datová centra pod vodu není nová — testování realizovalo například Microsoft v roce 2020 a v Číně vzniklo u provincie Hainan i komerční podvodní datové centrum. Jihokorejský přístup reaguje nejen na problém nedostatku pozemků, ale také na otázku efektivního chlazení serverů, které při vysokých zátěžích pro AI generují velké množství odpadního tepla. Umožnění pasivního nebo polopasivního chlazení mořskou vodou je jedním z hlavních argumentů pro podvodní instalace.
Důsledky a nejistoty
Pokud bude pilot úspěšný, může Jihokorejci nabídnout škálovatelný model infrastruktury pro datová centra, který by změnil strategii rozmístění výpočetních kapacit v pobřežních regionech. Zároveň zůstávají otevřené klíčové otázky bezpečnosti, dlouhodobé údržby, environmentálních dopadů a nákladů na opravy či výměnu modulů po uplynutí odhadované životnosti. Zapojení velkých průmyslových a telekomunikačních hráčů naznačuje zájem o praktickou realizaci, nikoli pouze o vědecký experiment.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Hloubka | ~20 metrů |
| Pilotní rozpočet | 51,1 miliardy wonů (~35,4 mil. USD) |
| Plánovaný rozsah | až 100 000 serverů |
| Odhadovaná provozní doba | 5–7 let |
Projekt KIOST sleduje, zda se koncept podvodních datových center stane reálnou alternativou k pozemním areálům, nebo zůstane specializovaným řešením pro určité typy výpočetních parků. Z technického i ekonomického pohledu budou rozhodující výsledky chystaných testů a schopnost průmyslových partnerů zajistit odolnost zařízení proti mořskému prostředí.
