Japonsko rozšířilo pravomoci pro prověřování zahraničních investic
Japonská vláda v červnu schválila novelu zákona Foreign Exchange and Foreign Trade Act (FEFTA), která výrazně posiluje režim screeningu zahraničních investic. Cílem úprav je podle ministerstva financí nejen neregulovat zdravé zahraniční investice, ale lépe zvládat transakce, které by mohly ohrozit národní bezpečnost nebo přenos citlivých technologií.
Hlavní změny v krátkosti
Novela přináší pět hlavních změn, které národní režim přibližují bezpečnostně řízenému modelu namísto dosavadního otevřeného přístupu. Mezi klíčová opatření patří:
- formalizace opatření ke zmírnění rizika,
- regulace některých nepřímých akvizic,
- pravidla pro investice spojené s vysoce rizikovými zahraničními osobami,
- možnost zásahu i u vybraných transakcí mimo dříve určené sektory,
- posílení mezirezortní spolupráce při prověřování.
Jak se mění prahy a režimy notifikací
Dřívější systém Japonska stavěl na volném pohybu kapitálu s výjimkami pro situace související s bezpečností nebo veřejným pořádkem. Zákon FEFTA ale již dříve upravoval prahy pro povinné předběžné oznámení u citlivých sektorů. Po úpravách z roku 2020 například klesl práh pro nákup akcií kotované společnosti v citlivém odvětví ze 10 % na 1 %. Novela z roku 2026 jde dál a rozšiřuje možnost zásahu i u některých transakcí mimo dosavadní „určené“ sektory.
| Rok | Změna |
|---|---|
| 2020 | Snížení prahu notifikace u kotovaných společností z 10 % na 1 % |
| 2025 | Rozšíření kategorií citlivosti (některé sektory přehodnoceny) |
| 2026 | Novela FEFTA: pět klíčových posil v prověřování investic |
Druhy odvětví a úroveň citlivosti
Japonský režim pracuje s vícestupňovou kategorií citlivosti: od méně citlivých „non-designated“ sektorů s následným reportingem přes „designated business sectors“, kde může být požadováno předběžné oznámení, až po core business sectors s nejpřísnějším režimem. Nově přijatá pravidla více akcentují i transakce, které mohou měnit kontrolu nad japonskou společností prostřednictvím zahraničních holdingových struktur.
Důsledky pro technologické firmy a investory
Pro firmy v oblasti citlivých technologií, dodavatelské řetězce a zahraniční investory to znamená větší administrativu a riziko dodatečných zásahů. Zvýšená pozornost se dá očekávat zejména u transakcí, které by mohly umožnit přístup k
klíčovým know‑how nebo kritickým komponentám. Posílená mezirezortní spolupráce znamená, že kromě ministerstva financí budou do procesu zapojeny i další resorty s odbornou působností, což může vést k delšímu času pro vyřízení notifikací nebo ke zpřísněným podmínkám pro schválení.
Co novela explicitně neříká
Ministerstvo financí podle zdrojů zdůrazňuje, že cílem není odradit „zdravé“ zahraniční investice. Zároveň ale novela dává státním orgánům širší nástroje zásahu u nepřímých struktur a u subjektů považovaných za vysoce rizikové. Konkrétní prahové hodnoty pro některé situace a přesné mechanismy zmírňujících opatření budou záviset na prováděcích pravidlech a praxi, která se teprve bude formovat.
Pro české a evropské investory může být posílený japonský screening signálem, že i další země budou zpřísňovat kontrolu zahraničních akvizic v sektorech spojených s pokročilými technologiemi. To může ovlivnit strategie fúzí a akvizic, strukturaci investic i hodnocení rizik při vstupu na japonský trh.
