Český obranný průmysl loni výrazně posílil své postavení na světových trzích, ovšem další rozvoj podle Hospodářské komory ČR nebude možný bez většího důrazu na vlastní vývoj a produkty s vyšší přidanou hodnotou. Výroční zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu a analýza Sekce obranného průmyslu komory přinášejí čísla ukazující prudký nárůst vývozů i rostoucí nároky na technologickou úroveň výrobků.
Rok 2025 v číslech
Podle dostupných údajů bylo v roce 2025 uděleno 1 895 licencí k vývozu vojenského materiálu do 98 zemí v celkové hodnotě téměř 138 miliard korun. Skutečně realizované vývozy směřovaly do 96 zemí a dosáhly částky 112,6 miliardy korun.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Licence udělené v roce 2025 | 1 895 |
| Počet zemí (licence) | 98 |
| Hodnota licencí | ~138 mld. Kč |
| Realizovaný vývoz v roce 2025 | 112,6 mld. Kč |
| Celkový export (vč. EU a brokeringových licencí) v roce 2025 | 115,4 mld. Kč |
Vývoj za několik posledních let ukazuje na mimořádnou dynamiku: hodnota realizovaného vývozu zahrnující i přesuny v rámci EU a prodeje přes brokery vzrostla ze 15,2 miliardy korun v roce 2021 na 94 miliard v roce 2024. V roce 2025 pak celkový obranný export dosáhl rekordní hodnoty 115,4 miliardy korun, tedy více než sedminásobku oproti roku 2021.
Kam směřovat další růst
Sekce obranného průmyslu HK ČR a její představitelé upozorňují, že současný model expanze narazil na omezení výrobních kapacit. Zejména se to projevuje v chemickém sektoru a u výroby munice, kde kapacity nestačí uspokojit rostoucí poptávku.
"Další výrazný posun proto nemůže být založen pouze na tom, že budeme vyrábět větší množství stávajících výrobků. Musí stále více vycházet z vlastního vývoje, sofistikovanějších technologií a produktů s vyšší přidanou hodnotou,"
slovy Lubomíra Kovaříka, viceprezidenta Hospodářské komory ČR a předsedy Sekce obranného průmyslu. Komora rovněž konstatuje, že přibližně 90 procent produkce českých firem v tomto sektoru směřuje na zahraniční trhy, což potvrzuje jejich konkurenceschopnost, ale zároveň zvyšuje závislost na exportu.
Oblasti s největším potenciálem
Analytici i průmyslové subjekty vidí největší příležitosti v technologiích a produktech, které dokážou přinést vyšší technologickou přidanou hodnotu. Mezi klíčová pole patří:
- munice, kde je stále silná poptávka, ale i omezené výrobní kapacity;
- radarové a senzorové systémy a další prvky rozšířeného sledování;
- bezpilotní prostředky a systémy pro jejich ničení či ochranu proti nim;
- umělá inteligence, autonomní systémy a pokročilá elektronika;
- kybernetická bezpečnost a software s vojenským či dual-use využitím.
V řadě těchto oblastí již české firmy disponují odbornými kapacitami a produkty, které nacházejí odběratele v zahraničí. Hlavní výzvou však zůstává transformovat současný objemový růst na trvalé konkurenční výhody založené na inovacích a domácím vývoji.
Důsledky pro průmyslovou politiku
Rostoucí exportní ambice mají jasné implikace pro státní strategii a průmyslovou politiku. Mezi hlavní úkoly patří podpora výzkumu a vývoje, zajištění investic do moderních výrobních kapacit a vytvoření prostředí, které usnadní komerční využití pokročilých technologií. Současně půjde o vyvažování mezi zajištěním bezpečnostních zájmů a potřeby konkurovat na globálních trzích.
Pro české firmy bude rozhodující, zda dokážou zvýšit podíl produktů s vyšší přidanou hodnotou a jak rychle se státní i soukromý sektor přizpůsobí požadavkům trhu, které už nejsou pouze kvantitativní, ale stále více kvalifikační a technologické.
