Evropa čelí riziku technologické závislosti na systémech a infrastruktuře řízené převážně ze Spojených států a Číny, zároveň ale usiluje o vlastní cestu založenou na regulacích a investicích. Tak shrnuje současnou situaci v oblasti umělé inteligence a digitální infrastruktury Radim Polčík, prorektor Masarykovy univerzity a český odborník na právo informačních technologií a AI.
Investice versus regulační opatrnost
Podle Polčíka mohou miliardové investice do datových center a systémů umělé inteligence Evropě pomoci snížit závislost na technologických velmocích. Současně ale upozorňuje, že starý kontinent v technickém závodě zaostává. Jako jednu z příčin zmiňuje rozdílný přístup k inovacím: zatímco některé země či aktéři technologické novinky volně zkoušejí a učí se z chyb, Evropa volí spíše regulatorní opatrnost.
„Dá se to přirovnat k péči o dítě. Evropa ve vztahu k technologiím zatím volí spíše druhý přístup,“
Tento přístup podle něj nemusí být jednoznačně špatný; zdůrazňuje však, že výsledkem je často pomalejší nasazení nových technologií, což má dopad na konkurenceschopnost.
Silné stránky Evropy
Polčík poukazuje na oblasti, kde Evropa disponuje výhodami, které mohou být pro rozvoj AI klíčové:
- vzdělávací systémy vysoké kvality, ze kterých vycházejí teoretické základy mnoha oborů, včetně AI;
- kulturní rozmanitost a bohaté dědictví, které poskytují rozmanitá data pro trénink modelů;
- relativně dostupná zdravotní péče, jež může znamenat přístup k hodnotným datovým sadám pro výzkum.
Handicapy a rizika
Současně Polčík identifikuje několik handicapů, s nimiž se Evropa potýká:
- dominance AI systémů provozovaných z USA a Číny, což posiluje závislost na jejich technologiích;
- regulační rámce, které mohou omezovat rychlost nasazení a experimentování;
- potřeba velkého množství kvalitních dat pro trénink velkých modelů, v čemž Evropa sice nabídne rozmanitost, ale musí řešit otázky dostupnosti a sdílení dat v souladu s ochranou soukromí.
| Silné stránky | Handicapy |
|---|---|
| Vzdělání, kulturní rozmanitost, zdravotní data | Regulace brzda, dominance zámořských provozovatelů |
Polčík také připomíná, že pro trénink velkých jazykových modelů jsou zapotřebí rozsáhlá a kvalitní datová korpusa. Evropa má podle něj výhodu v rozmanitosti jazyků, kultur a institucí, což může být cenné pro budoucí modely, pokud bude zajištěno jejich etické a legální využití.
Co z toho plyne pro Česko a EU
Z praktického pohledu to znamená, že Evropa a její členské státy musí vyvážit dvě potřeby: na jedné straně ochránit občany a hodnoty prostřednictvím regulací, na druhé straně umožnit dostatečnou míru experimentování a investic, aby technologický vývoj nebyl přesunut mimo kontinent. Polčíkův obraz „rodičovské“ přístupu ilustruje dilema: přílišná opatrnost může ochromit inovace, přílišná volnost zase nedostatečně chrání společnost.
Ve výsledku jde o volbu strategického přístupu, který propojí finance, infrastrukturu, výzkum a smysluplnou regulaci tak, aby Evropa dokázala snížit závislost na cizích technologiích, aniž by obětovala bezpečnost a práva občanů.
