V polovině září se v Mikulově konala mezinárodní konference NO‑DIG 2026, kterou pořádala Česká společnost pro bezvýkopové technologie (CzSTT). Dvoudenní setkání se věnovalo otázce, zda se bezvýkopové postupy stávají novým standardem při opravách a výstavbě sítí. Podle pořadatelů a účastníků jde o technologii, která je technicky vyspělá a v mnoha případech nejšetrnějším řešením, nicméně její rozšíření naráží na několik zásadních bariér.
Účast a obsah konference
Akce proběhla v kongresových prostorách Hotelu Galant a podle dostupných údajů se jí zúčastnilo téměř 330 odborníků ze sedmi zemí. Program zahrnoval prezentace firemních i akademických představitelů, technická řešení a panelové diskuse zaměřené zejména na vodovodní infrastrukturu.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Počet účastníků | téměř 330 |
| Počet zemí | 7 |
| Místo | Mikulov, Hotel Galant |
Hlavní překážky širšího nasazení
Panelová diskuse ukázala rozdílné pohledy odborníků z praxe, projektování a akademie. Všichni se shodli, že bezvýkopové technologie mají potenciál stát se standardem, ale k tomu je nutné odstranit konkrétní bariéry:
- nedostatek informací o možnostech a limitech jednotlivých metod;
- kvalita podkladů v projektové dokumentaci, která mění rozhodnutí projektantů;
- lokální technické omezení vycházející z konkrétní situace místa zásahu.
Ladislav Haška z Vodárenské akciové společnosti upozornil, že hlavní problém spočívá v absenci dostatečných informací pro rozhodování. Josef Šebek z Aqua Procon doplnil, že „pokud nejsou jasně popsány technické nároky a limity jednotlivých metod, projektant raději sáhne po klasickém výkopu.“
„Pokud nejsou jasně popsány technické nároky a limity jednotlivých metod, projektant raději sáhne po klasickém výkopu.“
Praxe: kde bezvýkopové metody fungují a kde ne
Praktický pohled představil Milan Vojta z Vodovodů a kanalizací Břeclav. Podle něj existují lokality, kde bezvýkopová metoda představuje nejen vhodné řešení, ale často jedinou realizovatelnou možností. Naopak jinde komplikovaná situace pod zemí znemožňuje bezvýkopový přístup a klasický výkop zůstává nezbytný. To podle něj znamená, že volba technologie je vždy záležitostí konkrétní situace a podmínek na místě.
Ekonomika versus dopad na obyvatele
Ekonomická bilance není podle účastníků jediným kritériem. Radim Jirout ze Šumperské provozní vodohospodářské společnosti připomněl, že do rozhodování musí vstupovat i ostatní faktory, například dopad na obyvatele, charakter území a dopravní zátěž. Tyto aspekty často zvýhodňují bezvýkopové zásahy, protože minimalizují omezení provozu a narušení veřejného prostoru.
Závěry a směřování oboru
Z diskuse vyplynulo, že aby se bezvýkopové technologie staly běžným nástrojem v infrastrukturních projektech, je třeba zlepšit informační základnu, standardizovat popisy technických parametrů a zlepšit kvalitu podkladových materiálů pro projektanty. Konference rovněž ukázala, že technologické know‑how a zkušenosti v terénu jsou k dispozici; problémem je jejich širší přenos do projektové praxe a rozhodovacích procesů investora a projektanta.
NO‑DIG 2026 tak potvrdila, že obor je na dobré technologické úrovni, ale čeká ho ještě řada kroků, než bezvýkopové metody budou v Česku pravidelně preferovanou volbou tam, kde mají největší přínos pro obyvatele a infrastrukturu.
