Vypouštění PFAS z Rybitví upozornilo na problém v okolí Labe
Biologická čistírna odpadních vod v Rybitví u Pardubic podle ekologického spolku Arnika vypouští do životního prostředí významné množství takzvaných věčných chemikálií PFAS. Ve sledovaných datech jde o 44 kilogramů těchto látek. Arnika upozornila, že množství je přibližně desetinásobné ve srovnání s hodnotou nahlášenou u dalšího podniku v pořadí, kterým je Orlen Unipetrol RPA v Litvínově.
Čistírna v Rybitví zpracovává odpadní vody z chemických provozů v areálu. Za samotný obsah PFAS proto podle dostupných informací nemusí nést přímou odpovědnost. Provoz zařízení však znamená, že se látky dostávají do toku odpadních vod a následně mohou pronikat do okolního prostředí. Arnika při vyhodnocování dat zařadila Pardubický kraj mezi oblasti s významným podílem průmyslových škodlivin.
„Tyto látky se v okolí čistírny hromadí,“ uvedl Jindřich Petrlík ze spolku Arnika.
PFAS se v přírodě rozkládají jen obtížně
Zkratka PFAS označuje skupinu chemických látek, které se používají například v průmyslových procesech, při povrchové úpravě kovů, při ošetřování textilu nebo při výrobě obalů na potraviny. Jejich společným rysem je dlouhá přetrvávající přítomnost v prostředí. Některé látky z této skupiny jsou podle Arniky karcinogenní a jejich odstraňování je technicky náročné.
Riziko nespočívá pouze v jednorázovém vypuštění. PFAS mohou zůstávat ve vodě, usazovat se v sedimentech a postupně se hromadit v potravním řetězci. Arnika proto prověřovala také nádrž Lhotka, která slouží k zachytávání průmyslových odpadních vod před jejich čištěním. Ve vzorcích sedimentů zjistila vysoké koncentrace těchto látek.
Znečištěná voda může pokračovat do Labe
Odpadní voda z prostoru čistírny se podle Arniky dostává do Velké strouhy, která ústí do Labe. Kontaminace se tak může týkat nejen bezprostředního okolí zařízení, ale také vodního prostředí po proudu. V okolí Labe i jeho slepých ramen přitom pravidelně loví rybáři.
Konkrétní míra ohrožení ryb a lidí, kteří by jejich maso konzumovali, zatím není známá. Ryby z těchto míst podle zveřejněných informací nebyly na obsah PFAS testovány. Jindřich Petrlík proto rybářům doporučil, aby maso z ulovených ryb nejedli. Nejde o výsledek laboratorního testu konkrétního úlovku, ale o preventivní doporučení vycházející z nálezů v sedimentech a z nejistoty ohledně dalšího šíření látek.
- 44 kilogramů PFAS podle Arniky vypouští čistírna v Rybitví.
- Kontrolované sedimenty pocházejí z nádrže Lhotka.
- Velká strouha podle spolku odvádí znečištěnou vodu do Labe.
- Ryby z dotčené oblasti zatím na PFAS testovány nebyly.
Zdroj znečištění se zatím nepodařilo určit
Odborníci Arniky se pokoušeli zjistit, ze kterého provozu zvýšené množství látek pochází. Přesný zdroj však podle nich v tuto chvíli určit nelze. PFAS mohou přicházet z různých chemických výrob, ale také z městských zdrojů. V odpadních vodách se tyto látky sledují teprve poslední dva roky, takže dostupná data zatím neposkytují úplný obraz o dlouhodobém vývoji.
| Údaj | Zjištění |
|---|---|
| Místo čištění | Rybitví u Pardubic |
| Hlášené množství PFAS | 44 kilogramů |
| Navazující tok | Velká strouha a Labe |
| Testování ryb | Zatím nebylo provedeno |
Čistírna současnou technologií PFAS neodstraní
Biologická čistírna v Rybitví podle zveřejněných informací nemá technologii, která by byla určena k odstraňování PFAS. Běžné biologické čištění si s těmito látkami neporadí. Řešení proto nebude spočívat pouze v úpravě provozu čistírny, ale také v dohledání původu chemikálií a v omezení jejich používání tam, kde existuje méně škodlivá alternativa.
Společnost Vodovody a kanalizace Pardubice připravuje projekty a pilotní zkoušky technologií, které by mohly pomoci PFAS z odpadních vod odstranit. Z dostupných informací ale nevyplývá, kdy by takové zařízení mohlo být uvedeno do běžného provozu ani jaká konkrétní technologie bude vybrána. Pilotní testy mají teprve ukázat, zda bude možné látky zachytávat účinně a v podmínkách rybitevské čistírny.
Pravidla zatím podle Arniky neposkytují účinný postih
Petrlík upozornil také na regulatorní problém. Podniky podle jeho vyjádření nepřekračují stanovené zákonné limity, a za samotné vypouštění PFAS jim proto nehrozí postih. Skutečnost, že se látky v životním prostředí dlouhodobě nerozkládají, se tak podle Arniky nepromítá dostatečně do současného systému kontroly.
Evropská unie připravuje pravidla, která mají řešení odstraňování PFAS z odpadních vod nařídit. Do té doby zůstává klíčové zjistit, které konkrétní provozy látky do kanalizace posílají, a oddělit jejich odpadní vody od ostatních zdrojů. Bez určení původu nebude možné účinně zasáhnout u míst, kde PFAS vznikají.
Pro obyvatele a rybáře v okolí Labe nyní zůstává nejdůležitější informací absence testů ryb a doporučení Arniky jejich maso nekonzumovat. Další postup bude záviset na výsledcích připravovaných pilotních zkoušek, na dohledání zdroje znečištění a na tom, zda budou PFAS v okolí Rybitví sledovány podrobněji než dosud.
