Pardubický kraj systematicky posiluje projekty zaměřené na zadržování vody v krajině a revitalizaci vodních ploch. I přes letošní výrazně suché léto nebylo plošné zásobování pitnou vodou přerušeno, přesto některé vodní nádrže vykazují nízké stavy, které kraj řeší koordinovanými investicemi a dotační podporou.
Instituce a finance
Jádrem strategie je dlouhodobá podpora a koordinace opatření od roku 2017, která vedla v roce 2018 ke vzniku Institutu environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA). Kraj na jeho provoz podle zveřejněných informací ročně přispívá částkou 2 miliony korun. Kromě provozu institutu kraj prostřednictvím svých dotačních programů přímo financuje dílčí projekty v obcích a krajinných lokalitách.
Kde se pracuje
Mezi konkrétní realizované nebo podporované projekty kraj uvádí:
- revitalizace Lesního rybníka ve Strašově,
- revitalizace rybníka v Koclířově,
- protipovodňové opatření ve Štěnci,
- rekonstrukce návesních nádrží ve Srubech,
- revitalizace Plynárenského potoka v Králíkách,
- krajinné prvky mezi Chrudimí a místní částí Topol,
- protierozní opatření v Trstěnici.
Smyslem těchto kroků je zejména zpomalování odtoku vody, obnova přirozeného vodního oběhu a zvyšování odolnosti krajiny vůči sušším obdobím a extrémním srážkám.
Dotační program Živý venkov
V letošním roce kraj prostřednictvím dotačního programu Živý venkov rozdělil na projekty vodního hospodářství částku 800 tisíc korun. Mezi příjemce podpory patří například obec Všeradov na revitalizaci rybníků, společnost Rybářství Litomyšl na obnovu rybníka Malá Straka, Sdružení obcí Orlicko na kamerové prohlídky monitorovacích vrtů v rámci projektu Kyšperská synklinála v povodí Orlice a studie optimalizace vodního režimu pro obec Morašice.
„Nestačí reagovat až ve chvíli, kdy sucho nebo extrémní počasí nastane. Kraj potřebuje dlouhodobě a systematicky podporovat opatření, která vodu v krajině zadržují, zlepšují její přirozený oběh a pomáhají obcím připravit se na budoucí výzvy,“
uvedl radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.
Stavy zásobníků a dopad na zásobování pitnou vodou
Podle dat státního podniku Povodí Labe je naplněnost většiny vodních nádrží v kraji mezi 55 a 100 procenty. Výrazně níže jsou však některá větší díla, která slouží také jako zásobárny vodní energie a zdroje pro zásobování:
| Vodní dílo | Přibližná naplněnost |
|---|---|
| Pastviny | ~35 % |
| Seč | ~55 % |
U přehrady Seč probíhá kvůli dlouhodobě nízkému přítoku mimořádná manipulace se sníženým minimálním zůstatkovým průtokem. Přesto kraj konstatuje, že plošné zásobování pitnou vodou nebylo letos narušeno.
Proč to kraj dělá a co to znamená pro obce
Krajská opatření cílují na kombinaci technických úprav, obnovy přírodních prvků a sledování hydrologických podmínek. Z hlediska obcí to znamená možnost čerpat dotace na opravy a revitalizace nádrží, na studie optimalizace vodního režimu i na využití moderních technologií pro monitoring (např. kamerové prohlídky monitorovacích vrtů v projektu v povodí Orlice).
Investice mají kromě zlepšení retenční schopnosti krajiny i další přínosy: snižují erozi, podporují biodiverzitu v krajině a mohou pomoci zmírnit následky prudkých srážek, které častěji následují po delších obdobích sucha.
Co sledovat dál
- Rozhodnutí o dalších objemech krajských dotací a jejich rozdělení v příštím roce.
- Vývoj naplněnosti klíčových nádrží (zejména Pastviny a Seč) v návaznosti na zimní srážky a jarní tání.
- Realizace jednotlivých stavebních a revitalizačních projektů na úrovni obcí a jejich harmonogramy.
Pardubický kraj tak pokračuje ve strategii, která vychází z zkušeností se suchými obdobími od roku 2017 a která klade důraz na prevenci a dlouhodobou udržitelnost vodního režimu v krajině.
