Akademie věd ČR požádala ministerstvo financí o navýšení svého rozpočtu na příští rok o 900 milionů korun. Předseda organizace Radomír Pánek označil za rizikový scénář, že pokud k navýšení nedojde, může to vést k uzavírání některých výzkumných ústavů a k odchodu předních vědců z České republiky.
Požadavek a důvody
V letošním roce hospodařila Akademie s částkou přibližně 8,05 miliardy korun. Podle vedení AV ČR je dodatečná suma nutná mimo jiné k pokrytí nových zákonných povinností a ke zvýšení podpory transferu výsledků výzkumu do praxe. Cílem je zlepšit využití poznatků ve prospěch hospodářského růstu.
"Peníze navíc potřebujeme především na pokrytí nových zákonných požadavků a podporu transferu našich poznatků do praxe,"
Takto citoval předsedu Pánka zástupce tiskové služby. Připomněl rovněž, že jednání mezi Akademií a vládou budou pokračovat, termín opakované schůzky dosud nebyl stanoven.
Makroekonomický kontext a mezinárodní srovnání
Vedení AV ČR v posledních letech upozorňuje na klesající podíl státních výdajů na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI) vůči hrubému domácímu produktu. Za uplynulých pět let se tento podíl podle předsedy snížil z přibližně 0,65 % HDP na 0,5 % HDP.
Pro srovnání: průměr EU činí podle posledních dostupných údajů 0,69 % HDP. Absolutní objem veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v Česku dosáhl minulý rok přibližně 43,3 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst cca 10 %. V přepočtu na obyvatele jde o zhruba 160,8 eura (asi 3 900 Kč), tedy zhruba 56 % evropského průměru.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Rozpočet AV ČR (aktuální) | 8,05 mld. Kč |
| Požadované navýšení | +900 mil. Kč |
| Podíl výdajů na VaVaI na HDP (poslední pětileté srovnání) | z 0,65 % → 0,5 % |
| Výdaje na VaV (absolutně) | 43,3 mld. Kč |
Důsledky pro vědu a výzkumné instituce
Akademie varuje, že očekávané snižování veřejných výdajů by mohlo mít přímé strukturální dopady na vědecké instituce. Konkrétně jde o riziko omezení provozu některých ústavů, snížení počtu pracovních míst a ztrátu kapacit schopných řešit specializované long‑term projekty. To by rovněž zvýšilo pravděpodobnost odchodu zkušených vědců do zahraničí nebo do soukromého sektoru, kde jsou často lepší podmínky pro komercializaci výsledků.
Vedle provozních nákladů Akademie zmiňuje potřebu investic na posílení transferu technologií a lepší propojení vědeckých výsledků s průmyslem. To je krok považovaný za klíčový pro zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky, avšak vyžaduje cílené prostředky a stabilní financování.
- Hlavní požadavek: navýšení rozpočtu AV ČR o 900 milionů Kč.
- Hrozby při finančním útlumu: uzavírání ústavů, odchod vědců, snížení inovačního transferu.
- Makrodata: pokles podílu výdajů na VaVaI z 0,65 % na 0,5 % HDP, EU průměr 0,69 %.
Další kroky a nejistoty
Vyjednávání mezi Akademií a ministerstvem financí budou pokračovat. Zatím není jasné, zda vláda vyhoví žádosti o doplnění prostředků. Výsledek těchto jednání ovlivní kapacity AV ČR plánovat dlouhodobé projekty a spolupráci s průmyslem. Jakákoli změna rozpočtu může mít opožděné dopady, které se projeví až během následujících let ve formě omezených grantových možností a snížené mezinárodní konkurenceschopnosti některých výzkumných týmů.
Akademie navíc poukazuje na širší trend: i přes nárůst celkových investic do výzkumu v absolutních číslech zůstává finanční podpora na obyvatele a jako procento HDP pod průměrem EU. To podle řady expertů snižuje schopnost České republiky udržet krok v oblasti špičkového výzkumu a technologických inovací.
Časový harmonogram dalšího vyjednávání a konkrétní scénáře úspor či dodatečného financování zatím nejsou veřejně známé. Akademie i vláda však budou v nadcházejících týdnech pod tlakem, aby našly řešení, které zohlední jak fiskální omezení státu, tak strategickou potřebu udržet vědecké kapacity.
