Vyvarování se tří běžných rizikových faktorů ve středním věku — vysokého krevního tlaku, cukrovky 2. typu a kouření — může podle nové analýzy prodloužit období života bez demence až o více než deset let. Ukazují to výsledky dlouhodobého amerického projektu ARIC, publikované v odborném časopise Neurology.
Metodika a hlavní zjištění
Autoři analýzy sledovali 12 409 účastníků, jejichž průměrný věk při začátku studie byl 56 let. Účastníci nepřicházeli do výzkumu s diagnostikovanou demencí a byli pozorováni v průměru 26 let. Během sledovaného období se demence projevila u 3 008 osob; dalších 5 238 účastníků zemřelo bez zaznamenané diagnózy demence.
Rozdíly v počtu let života bez demence mezi skupinami podle přítomnosti rizikových faktorů byly výrazné:
| Počet rizikových faktorů ve středním věku | Průměr let života bez demence |
|---|---|
| Žádný | 30,1 roku |
| Jeden | 26,3 roku |
| Dva | 21,0 roku |
| Tři | přibližně 17 let |
Význam pro prevenci a veřejné zdraví
Výsledky naznačují, že péče o kardiometabolické zdraví a odvykání kouření ve středním věku lze považovat za konkrétní kroky, které mohou prodloužit kognitivně zdravé období života. Hlavní autor studie, Josef Coresh z Optimal Aging Institute při NYU Langone Health, ve shrnutí poukázal na praktický dopad zjištění:
„Naše výsledky ukazují, že lidé by měli ve středním věku aktivně předcházet těmto rizikovým faktorům, pokud chtějí zachovat zdraví svého mozku o více než deset let déle.“
Autoři rovněž apelují na to, aby výsledky sloužily jako motivace k odvykání kouření a k důslednějšímu sledování krevního tlaku a hladiny glukózy v krvi. Preventivní zásahy zaměřené na tyto faktory jsou dobře známé a ve většině případů dostupné v primární péči.
Rozdíly mezi pohlavími a etnickými skupinami
Analýza identifikovala i variace podle pohlaví a etnického původu. Ženy měly v průměru více let bez demence než muži nezávisle na počtu rizikových faktorů. Bělošští účastníci vykazovali v průměru delší období bez demence než černošští účastníci. Autoři studie však upozorňují, že tyto rozdíly nelze vysvětlit jediným biologickým mechanismem; do hry vstupují různé zdravotní, sociální a environmentální determinanty zdraví.
- Co zůstává jasné: intervence v raném středním věku mohou mít dlouhodobý efekt na zdraví mozku.
- Co je třeba zvážit: rozdíly mezi skupinami poukazují na potřebu cílených preventivních programů a zohlednění sociálních determinant zdraví.
Souvislost s globálním trendem demencí
Význam studií, které identifikují ovlivnitelné rizikové faktory, roste s očekáváním nárůstu počtu lidí s demencí ve světě. Odhady uvádějí, že počet osob s demencí by se do roku 2050 mohl zvýšit na přibližně 153 milionů, což zvyšuje tlak na systémy zdravotní péče i na potřebu účinné prevence.
Analýza z projektu ARIC, který začal v roce 1986, nabízí robustní longitudinální data a přináší jasné sdělení: i když některé riziko demence souvisí s věkem a genetickými faktory, existují běžné, ovlivnitelné zdravotní podmínky, jejichž kontrola ve středním věku může významně prodloužit období života bez kognitivního poklesu.
Pro pacienty i zdravotnické tvůrce politik to znamená, že investice do prevence kardiometabolických onemocnění a programů odvykání kouření mohou mít dalekosáhlý přínos nejen pro fyzické zdraví, ale i pro udržení kognitivní funkce ve stáří.
