Nová studie českých klimatologů, která je nyní v recenzním řízení pro časopis Climate Services, naznačuje, že v příštích desetiletích poroste v Česku četnost a délka epizod, kdy se extrémně vysoké denní teploty kombinují s tzv. tropickými nocemi — tedy kdy noční teplota neklesne pod 20 °C. Analýza vychází z rozsáhlých klimatických simulací a zpracovává několik scénářů globálního oteplení.
Hlavní zjištění studie
Autoři hodnotili situaci zejména při úrovni globálního oteplení o 2 °C nad předindustriální období (1850–1900), která patří mezi mírnější prognózy ve srovnání s vysokými emisními scénáři. Výsledky ukazují, že už při této hladině oteplení mohou být vlny veder, kdy se denní maxima dostanou nad 30 °C a současně noční minima zůstanou nad 20 °C, výrazně častější a delší.
„Právě tyto epizody představují značnou zátěž pro lidský organismus, protože tělo nemá možnost se během noci dostatečně ochladit,“
uvedla v komentáři k výsledkům autorka studie, Eva Holtanová z Matematicko‑fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Které části Česka jsou nejohroženější
Nejvíce citlivé regiony jsou podle studie tradičně teplejší oblasti: jižní Morava, Polabí a velká města, kde situaci zhoršuje fenomén tepelných ostrovů měst. V některých částech republiky lze při 2 °C oteplení očekávat více než sedm dnů ročně se souběhem tropického dne a tropické noci. Pro srovnání, v období pozorování let 1995–2014 byl průměr v České republice méně než dva takové dny za rok.
- Analýza zahrnovala široké spektrum klimatických scénářů a regionální rozdílnosti.
- Faktor městského ostrova zvyšuje pravděpodobnost tropických nocí ve městech.
- Bez lidského vlivu na klima by pravděpodobnost takových extrémů podle vědců zůstala nízká.
Důsledky pro zdraví a adaptaci
Souběh vysokých denních i nočních teplot představuje pro lidské zdraví vyšší riziko než samotné denní extrémy, protože noční ochlazení je důležité pro regeneraci organizmu. Studie tak zdůrazňuje potřebu připravit opatření pro ochranu zranitelných skupin — starších lidí, lidí s chronickými onemocněními a sociálně znevýhodněných obyvatel — a také zvažovat městské plánování, které zmírní efekt tepelných ostrovů.
| Ukazatel | Období 1995–2014 (průměr) | Při GWL 2.0 (vybrané regiony) |
|---|---|---|
| Dny se souběhem >30 °C a nocí >20 °C | < 2 ročně | > 7 ročně (v některých regionech) |
Autoři práce rovněž poukazují na to, že vyšší úrovně globálního oteplení by vedly k ještě častějším a intenzivnějším epizodám. Studie tak doplňuje poznatky mezinárodních institucí: Světová meteorologická organizace upozorňuje, že Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr, a Česká republika už podle dostupných dat zaznamenala výrazný růst průměrné roční teploty — od roku 1961 se zvýšila přibližně o 2,3 °C.
Co dál
Výsledky výzkumu mohou sloužit jako podklad pro zdravotní plánování, krizové řízení i adaptivní strategie v urbanismu a zemědělství. Důležité je také informovat veřejnost o rizicích spojených s nedostatečným nočním ochlazením během vln veder a podporovat jednoduchá ochranná opatření, jako jsou noční ventilace, dostupnost chladných místností a cílená pomoc sociálně zranitelným skupinám.
Studie je ve fázi recenzního řízení a její autoři nadále vyhodnocují data pro různé scénáře, aby mohli přesněji odhadnout regionální dopady a časový vývoj těchto extrémních jevů.
