Rozsáhlá studie publikovaná v New England Journal of Medicine porovnala přežití téměř 74 000 dospělých ve věku 50 až 85 let v USA a v šestnácti evropských zemích a přinesla překvapivé zjištění: nejbohatší Američané měli statisticky srovnatelné šance na přežití s nejchudšími lidmi v severní a západní Evropě.
Metodika a zdroje dat
Tým vědců provedl retrospektivní longitudinální kohortovou analýzu účastníků z amerického výzkumu Health and Retirement Study a evropského projektu Survey of Health, Ageing, and Retirement in Europe v období 2010–2022. Do studie bylo zahrnuto celkem 73 838 osob z USA a 16 evropských států.
Evropské země autoři rozdělili do tří geografických skupin:
- Severní a západní Evropa (např. Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Švýcarsko)
- Jižní Evropa (Itálie, Portugalsko, Španělsko)
- Východní Evropa (Česko, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko)
Hlavní zjištění
Analýza rozdělila účastníky podle bohatství do čtyř kvartilů, přičemž první kvartil tvořili nejchudší a čtvrtý nejbohatší. Z výsledků vyplynulo několik klíčových bodů:
- Bohatství bylo obecně spojeno s nižší úmrtností v obou regionech, Evropa i USA.
- Rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími byly výrazně větší v USA než v evropských zemích.
- Nejbohatší Američané měli horší přežití než bohatí lidé v jižní Evropě a dokonce než široká populace v severní a západní Evropě bez ohledu na majetek.
„Míra přežití nejbohatší skupiny Američanů byla podle jejích slov statisticky srovnatelná s nejchudším majetko
Toto tvrzení v rozhovoru pro média vyslovila spoluautorka studie Irene Papanicolasová; plný kontext a podrobnosti jsou k dispozici v článku v New England Journal of Medicine a doprovodných materiálech.
Důsledky pro veřejné zdraví a politiku
Výsledky naznačují, že v USA bohatství samo o sobě nezaručuje přežití na úrovni odpovídající bohatým evropským společnostem. To může poukazovat na širší soubor determinant zdraví — včetně přístupu ke kvalitní péči, prevence, socioekonomického prostředí, pracovních podmínek a systémových nerovností — které ovlivňují dlouhověkost.
Autoři studie a komentátoři upozorňují, že ačkoli vyšší bohatství v obou regionech obecně koreluje s lepším zdravím, rozdíl mezi bohatými a chudými je v USA výraznější. To může mít dopady na směřování zdravotní politiky, zejména v oblasti rozšíření prevence, rovného přístupu k péči a sociálních opatření zaměřených na snížení nerovností.
Co studie neříká
Studie neprokazuje příčinnou souvislost mezi bohatstvím a úmrtností; poskytuje srovnání vzorců přežití napříč regiony a socioekonomickými skupinami. Analýza se opírá o existující kohortová data a výsledky je třeba interpretovat v kontextu rozdílů v organizaci zdravotních systémů, sociálních politikách a dalších determinantách zdraví.
Podrobné výsledky a doporučení autoři publikovali v New England Journal of Medicine; kompletní metodika a statistické modely jsou k dispozici tamtéž.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet účastníků | 73 838 |
| Geografický rozsah | USA + 16 evropských zemí |
| Věkové rozmezí | 50–85 let |
Studie přináší podněty k další debatě o tom, jak politická rozhodnutí, zdravotní systémy a sociální opatření ovlivňují dlouhověkost a jakými způsoby lze snižovat rozdíly v naději na dožití mezi různými socioekonomickými skupinami.
