Pacienti v České republice by se podle chystané digitalizace zdravotnictví měli brzy dočkat okamžitého přístupu ke svým výsledkům a záznamům v režimu 24/7. Stát plánuje, že ordinace od 1. ledna 2029 povedou zdravotní dokumentaci výhradně v elektronické podobě. Změna má urychlit sdílení informací, zjednodušit oběh žádánek na vyšetření a snížit duplicitu testů, upozorňuje iniciativa odborníků a sdružení praktických lékařů.
Důvody digitalizace a očekávané přínosy
Podle zástupců lékařů má digitalizace zkrátit administrativu, přinést rychlejší dostupnost výsledků laboratorních vyšetření a zlepšit komunikaci mezi praktiky a specialisty. Větší dostupnost dat by měla podle jejich slov předejít opakování vyšetření a urychlit léčbu.
- Okamžitý přístup pacientů k výsledkům testů a zprávám 24 hodin denně.
- Elektronické žádanky mezi praktiky a specialisty místo papírových formulářů.
- Snížení přepisování a méně chyb plynoucích z ručního přenosu informací.
Financování a obavy ambulantních lékařů
Koalice soukromých lékařů, která sdružuje tisíce praktických lékařů, ambulantních specialistů a zubních lékařů, vyzývá ministerstvo, aby rozšířilo podporu digitalizace i na primární péči. V současné fázi míří evropské peníze z fondů EU hlavně do nemocnic, upozorňují zástupci sdružení.
Implementace povinné elektronické dokumentace přinese podle sdružení náklady na nové informační systémy, zabezpečení citlivých dat a další technologické investice. Praktici zdůrazňují, že bez doplnění financí se zavedení na úrovni ambulancí pro řadu lékařů stane finančně náročným a organizačně náročným úkolem.
„Dobře fungující digitalizace může ušetřit čas lékařům i pacientům a zjednodušit fungování českého zdravotnictví. Proto ji plně podporujeme,“
slovy MUDr. Petra Šonky, předsedy Sdružení praktických lékařů. Dodává, že do procesu se musí zapojit všichni lékaři včetně primární péče, protože právě praktičtí lékaři jsou „klíčovým zdrojem zdravotních dat“.
Praktické dopady na provoz ordinací
Reprezentanti praktických lékařů upozorňují na řadu praktických změn, které budou muset ordinace implementovat. Kromě nákladů na software a bezpečnost dat jde i o školení personálu a úpravu pracovních postupů. Pediatři a praktičtí lékaři pro dospělé poukazují na to, že nyní často složitě získávají propouštěcí zprávy z nemocnic a výsledky laboratorních vyšetření, které musí přepisovat z papírové formy.
Podle MUDr. Ilony Hülleové, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, digitalizace ušetří čas i práci jak zdravotníkům, tak pacientům, protože zruší opakované vyšetřování a zrychlí přístup k již existujícím datům.
Co bude potřeba vyřešit před spuštěním
Před zavedením povinné elektronické dokumentace je podle odborníků nutné zajistit několik klíčových kroků:
- rozšíření finanční podpory i na ambulantní sektor, aby ordinace zvládly investice do systémů a bezpečnosti;
- jasné standardy pro sdílení dat a interoperabilitu mezi různými systémy;
- školení personálu a nastavení pracovních postupů;
- záruky ochrany citlivých údajů pacientů.
| Termín | Požadavek |
|---|---|
| 1. 1. 2029 | povinná výhradně elektronická zdravotní dokumentace na všech pracovištích |
| současnost | financování digitalizace zatím primárně z fondů EU směřuje do nemocnic |
Zástupci Koalice soukromých lékařů žádají Ministerstvo zdravotnictví, aby při přípravě zavedení systému počítalo s potřebami primární péče a ambulantních specialistů, kteří podle nich hrají zásadní roli při sběru a využití zdravotních dat. Bez rozšíření podpory a jasného harmonogramu může být přechod na elektronickou dokumentaci pro menší ordinace náročný.
Digitalizace slibuje rychlejší oběh informací a lepší přehled pacientů o jejich zdravotním stavu, ale úspěch projektu bude podle odborníků záviset na dostupnosti prostředků, interoperabilitě systémů a zabezpečení citlivých údajů.
