Hlavní příčinou úmrtí žen v těhotenství a při porodu je sebevražda, upozorňuje výzkumnice Národního ústavu duševního zdraví Kristýna Hrdličková. Podle ní zdravotnický systém v České republice výrazně zlepšil péči o fyzické komplikace související s těhotenstvím a porodem, nicméně duševní dimenze péče zůstává nedostatečně pokrytá.
Výsledky rozsáhlého průzkumu
Ve výzkumu, při němž byly v českých porodnicích vyzpovídány 18 000 žen, se podle Hrdličkové ukázalo, že psychické obtíže se objevují u přibližně 15 % porodnicemi oslovených žen. Pokud se vezmou v úvahu širší ukazatele nepohody po porodu, lze hovořit až o každé páté ženě, která zažívá určitou formu duševní nepohody.
Mezi nejčastěji zmiňované problémy patří potíže s kojením, které uvádí až 40 % dotázaných. Výzkumnice tento podíl považuje za alarmující a upozorňuje zároveň na častý výskyt sociální izolace novopečených matek.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet oslovených žen | 18 000 |
| Psychické obtíže (diagnostikované) | 15 % |
| Ženy s duševní nepohodou po porodu | 20 % |
| Problémy s kojením | 40 % |
Střet očekávání a reality
Hrdličková popisuje, že mnoho žen čelí náhlému a silnému střetu mezi představami o mateřství a každodenní realitou. U některých matek je novorozené dítě první, které drží v ruce, což podle výzkumnice zvyšuje míru nejistoty a strachu z nezvládnutí situace. Tento rozpor bývá častým impulzem k vyhledání pomoci, ale také k pocitu viny či obavám, že jsou špatné matky.
„Myšlenka, že jste možná neměla otěhotnět a že chcete svůj život zpátky, z vás nedělá špatnou mámu,“
Výzkumnice zdůrazňuje, že sdílení zkušeností a rozhovor s někým, kdo podobné pocity prožil, může mít významný terapeutický efekt. Sociální podpora a přístup k odbornému poradenství tak podle ní představují klíčové intervence.
Důsledky pro zdravotní systém a péči
Zjištění z průzkumu kladou důraz na potřebu systematického začlenění péče o duševní zdraví matek do standardních zdravotnických postupů. To zahrnuje:
- včasné skríningy duševních obtíží v těhotenství a šestinedělí,
- školení personálu porodnic a ambulantních lékařů v rozpoznání signálů psychické nepohody,
- zabezpečení dostupnosti psychologické nebo psychiatrické podpory po porodu,
- programy podpory kojení a sociálních sítí pro čerstvé matky.
Autorka výzkumu konstatuje, že přestože medicína značně pokročila v léčbě fyzických komplikací, investice a organizační změny v oblasti duševního zdraví matek jsou zatím nedostatečné. Pokud by se péče o psychické zdraví stala nedílnou součástí postnatální péče, mohl by podle ní klesnout počet tragických příhod souvisejících s duševní krizí.
Závěr
Průzkum Národního ústavu duševního zdraví poskytuje datový podklad pro diskusi o tom, jak lépe chránit matky v období těhotenství a po porodu. Zvýrazňuje zejména riziko sebevraždy jako dominantní příčiny mateřské úmrtnosti a poukazuje na potřebu komplexní péče, která by zahrnovala nejen fyzické, ale i psychické a sociální aspekty mateřství.
