Pskovský soud v pondělí poslal místopředsedu ruské liberální a protiválečné strany Jabloko Lva Šlosberga na více než 11 let do vězení. Informoval o tom zpravodajský server Mediazona, zpravodajské agentury včetně Reuters potvrdily klíčové okolnosti případu.
Obvinění a průběh soudu
Šlosberg (63) čelil obviněním ze šíření nepravdivých zpráv o válce a z tzv. diskreditace armády. Podle obžaloby měl na sociálních sítích sdílet snímek titulní strany britského deníku Daily Mirror se zakrvácenou ženou a podobiznou ruského prezidenta Vladimira Putina doprovázený nápisem „Její krev, jeho ruce“. Diskreditace armády byla podle státního zástupce spojena s videem z debaty, v níž Šlosberg loboval za co nejrychlejší příměří v bojích na Ukrajině.
Prokuratura pro něj žádala trest 12 let a 1 měsíc odnětí svobody; soud v Pskově uložil rozsudek lehce nižší. Mediazona dále uvedla, že u soudu nebyl Šlosberg zcela vyslechnut: když zdůraznil, že je připraven vypovídat po předložení zbývajících důkazů obhajobou, soudkyně jeho prohlášení vyhodnotila jako zřeknutí se výpovědi a do závěrečné řeči zasáhla.
Historie postihů a kontext právních změn
Šlosberg byl již dříve trestán za činnost související s kritikou režimu: dostal 420 hodin obecně prospěšných prací za neplnění povinnosti označit se podle rozhodnutí úřadů jako „zahraniční agent“ a dvakrát obdržel pokutu za diskreditaci armády kvůli veřejnému nesouhlasu s válkou proti Ukrajině. Od loňského června byl v domácím vězení a od prosince pak ve vazbě.
Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 schválil ruský parlament právní úpravy, které hrozí přísnými tresty za šíření údajně nepravdivých informací o ozbrojených silách. Úřady za lživé často považují informace, jež se rozcházejí s oficiálním výkladem událostí; podle kritiků je cílem těchto zákonů umlčet nesouhlas s válkou a s politickým režimem.
„Krvavé šachy,“ uvedl Šlosberg podle agentury Reuters při dřívějších vyjádřeních o válce, jíž Rusko vede proti Ukrajině.
Důsledky pro Jabloko a ruskou opozici
Verdikt přichází v době, kdy se strana Jabloko potýká s dalšími tlakem součástí státní moci: moskevský nejvyšší soud v pondělí projednával odvolání proti vyloučení Jabloka z účasti v zářijových parlamentních volbách. K vyloučení došlo poté, co prokremelsky orientovaná nacionalistická strana Rodina podala na Jabloko řadu obvinění, mimo jiné z nedeklarované pomoci pro volební kampaň.
Rozsudek nad Šlosbergem tak může mít širší politický dopad: potlačení prominentního kritiků a zákrok proti opoziční straně v kombinaci s novými tresty za odchylky od oficiální linie může dále omezit prostor pro veřejný protest a politickou soutěž v Rusku.
- Hlavní fakta: Šlosberg odsouzen na více než 11 let; prokuratura požadovala 12 let a 1 měsíc.
- Právní rámec: Zákony přijaté po únoru 2022 kriminalizují odlišné informace o válce.
- Politický kontext: Jabloko čelí vyloučení z parlamentních voleb, což zvyšuje tlak na opoziční aktéry.
| Skutečnost | Detail |
|---|---|
| Věk Šlosberga | 63 let |
| Požadovaný trest | 12 let a 1 měsíc |
| Uložený trest | více než 11 let |
| Předchozí sankce | 420 hodin obecně prospěšných prací, pokuty, domácí vězení a vazba |
Rozsudek nad Šlosbergem bude sledován doma i v zahraničí jako další ukazatel, jakým způsobem ruský soudní systém aplikuje zákony o „dezinformacích“ a jaká je cena veřejného odporu proti intervenci na Ukrajině. S ohledem na dřívější postupy ruských orgánů lze očekávat, že případ dostane širší politický i mediální rezonanci.
