Pití kávy v dopoledních hodinách bylo v rozsáhlé americké analýze spojeno se sníženým rizikem úmrtí ze všech příčin i s nižším rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, zatímco u lidí, kteří kávu pily rozprostřeně po celý den, žádný podobný ochranný efekt pozorován nebyl.
Rozsah a metodika sledování
Studii vedl výzkumný tým z Tulaneovy univerzity ve spolupráci s odborníky z Harvardovy školy veřejného zdraví. Vědci zpracovali data z celostátního amerického průzkumu zdraví a výživy, která zahrnovala 40 725 dospělých sledovaných v letech 1999–2018. Výsledky navíc ověřili na nezávislém souboru 1 463 účastníků z dalšího dlouhodobého sledování stravovacích návyků.
Pomocí shlukové analýzy autoři rozdělili respondenty podle vzorců pití kávy během dne. Identifikovali zejména dvě skupiny: ranní typ (kávu pouze dopoledne), který představoval přibližně 36 % účastníků, a celodenní typ (kávu během rána, odpoledne i večera), zastoupený asi 14 % účastníků.
Hlavní zjištění
Po mediánu sledování blízkém deseti letům výzkumníci zaznamenali celkem 4 295 úmrtí, z toho 1 268 na kardiovaskulární onemocnění a 934 na rakovinu. Analýza byla upravena o řadu faktorů včetně celkového množství vypité kávy (kofeinové i bezkofeinové), délky spánku a dalších proměnných.
- Ranní pití kávy bylo spojeno s 16% nižším rizikem úmrtí ze všech příčin ve srovnání s lidmi, kteří kávu nepili.
- U kardiovaskulárních úmrtí byla u ranních pijáků patrná výraznější asociace: 31% nižší riziko.
- Lidé, kteří pili kávu průběžně během dne, tuto ochranu nevykazovali.
Podrobnější rozbor podle množství vypité kávy podle tiskové zprávy Tulaneovy univerzity naznačil, že nejsilnější souvislost s nižší celkovou úmrtností byl u ranních pijáků při umírněné konzumaci:
| Počet šálků denně | Snížení rizika celkové úmrtnosti (ranní pijáci) |
|---|---|
| 1–2 šálky | 16 % |
| 2–3 šálky | 28 % |
| 3 a více šálků | 21 % |
Co z výsledků plyne
Autoři upozorňují, že časování pití kávy může souviset s denními návyky, spánkovými vzorci či metabolickými reakcemi na kofein, což může ovlivnit zdravotní dopad. Studie se snažila minimalizovat zkreslení kontrolou řady proměnných, nicméně jako observační analýza nezjišťuje příčinnou souvislost jednoznačně.
Pro veřejnost to znamená, že kromě množství kávy může hrát roli i doba, kdy ji pijeme. Z výsledků vyplývá, že největší přínos v souvislosti s nižší úmrtností vykazovala kombinace pití převážně dopoledne a umírněného množství nápojů.
Další výzkum bude potřebný k objasnění mechanismů, které by vysvětlily, proč se ochranný efekt liší podle času konzumace, a zda jsou výsledky stejné v jiných populacích a kulturních kontextech.
Studie byla publikována v časopise European Heart Journal a výsledky pocházejí z analýzy dat amerických průzkumů zdraví a výživy. Interpretaci by měli čtenáři doplňovat konzultací s odborníky na kardiovaskulární rizika a výživu, zejména pokud mají chronická onemocnění či užívají léky citlivé na kofein.
