Do komunálních voleb, které se v České republice uskuteční 9. a 10. října 2026, vstupují politická uskupení s různými předvolebními strategií. Hlavním rysem současné kampaně je nárůst předvolebních koalic na úrovni obcí a městských částí, jichž strany využívají k rozšíření svého voličského okruhu a k soupeření proti silným místním konkurentům.
Motivy a rizika tvorby koalic
Strany podle dostupných popisů volí koalice z několika důvodů: jednak v očekávání, že se věrní voliči jednotlivých partnerů sjednotí za společnou kandidátkou, jednak jako taktiku ke konsolidaci sil proti dominantním soupeřům v konkrétních obvodech. Tento přístup navazuje na zkušenosti z parlamentních voleb 2021, kde koalice SPOLU (složená z ODS, KDU‑ČSL a TOP 09) sehrála klíčovou roli ve vytváření většinové koalice po volbách spolu s uskupením STAN a Piráti.
Zvláštností komunálních voleb je však fakt, že rozhodují místní témata a osobní kontakt s voliči. Podle komentářů je pro občany často nepřijatelná kombinace subjektů s diametrálně odlišnými názory a programy, přičemž po vytvoření koalice dochází k ustupování a rychlým změnám postojů k lokálním otázkám. Tento postoj občanů reflektují i průzkumy veřejného mínění, které naznačují rostoucí míru skepticismu vůči předvolebním spojením.
Příklady z praxe: Brno a rozdílné strategie
Na příkladu Brna lze pozorovat, že strany zvolily rozdílné přístupy. Na velkou městskou radnici kandiduje koalice ODS + TOP 09, zatímco samostatně se představí uskupení KDU‑ČSL + STAN. Pro TOP 09 je partnerství s ODS pragmatickou volbou motivovanou snahou překročit pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do zastupitelstva, zatímco KDU‑ČSL a STAN volí vlastní cestu s cílem oslovit jiné segmenty voličů.
- Hlavní motivy koalic: rozšíření voličské základny; překonání silného místního soupeře.
- Hlavní rizika: odcizení voličů, ztráta jasného programového profilu, vnitrokoaliční neshody.
Historické reference a jejich důsledky
Strategie předvolebních koalic částečně vychází z pozorování po volbách 2021, kdy koalice SPOLU sice získala jen o jeden mandát méně než hnutí ANO, ale následně se spolu s STAN a Piráty podílela na vytvoření vlády. Tato zkušenost sice ukázala sílu sjednoceného postupu proti dominantnímu uskupení, nicméně vládní spolupráce se během volebního období potýkala s neshodami. Ve volbách 2025 pak voliči dali jasný signál a poslali vládu vedenou Petrem Fialou do opozice, což demonstruje, že úspěch koalic na národní úrovni není garantem dlouhodobé stability ani preferencí voličů.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 2021 | Volby: vznik koalice SPOLU; následné vládní uspořádání s Piráty a STAN |
| 2025 | Volby: vláda Petra Fialy odsunuta do opozice |
| 2026 | Komunální volby: plánované na 9.–10. října; nárůst předvolebních koalic |
Tyto zkušenosti naznačují, že přenos strategií z národní do komunální politiky není bez rizik. Lokální volič se více zaměřuje na konkrétní problémy své obce než na celostátní ideologii, a proto mohou koalice, které na národní úrovni dává smysl, v obcích odcizit část tradičních voličů.
Do zatím popsaných trendů vstupují i další faktory, jako je potřeba personálního složení kandidátek a místní vyjednávání. Výsledky a dopady současných koalic budou znatelné až po sečtení hlasů v říjnu, nicméně již nyní je zřejmé, že předvolební spojenectví jsou dvojsečným nástrojem: mohou přinést krátkodobý zisk mandátů, ale zároveň ohrozit důvěru části voličů a stabilitu budoucích zastupitelstev.
V následujících týdnech bude klíčové sledovat, jak se koalice prezentují v místních programech a zda dokážou přesvědčit voliče, že jejich spojenectví reflektuje zájmy konkrétních obcí a městských částí, nikoli pouze celostátní taktiku.
