Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný se postavil proti střídání letního a zimního času a požaduje, aby Česká republika v orgánech Evropské unie usilovala o jeho definitivní zrušení. Argumentuje zdravotními dopady, které podle něj narušují vnitřní biologické rytmy lidí a ohrožují především děti, senioři a chronicky nemocné.
Ministr odkazuje na chronobiologii a Nobelovu cenu
V připomínkách k vládnímu materiálu ministr zdůrazňuje moderní poznatky z oblasti chronobiologie. Jako oporu uvádí i oceněné výzkumy molekulárních mechanismů biologických hodin, za které v roce 2017 obdrželi Nobelovu cenu americkí vědci Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Podle Šťastného má umělé posouvání času závažné následky na kvalitu spánku a celkovou kondici obyvatel.
"Umělý posun času, zejména při přechodu na letní čas, vede k narušení spánkového režimu, zhoršení kvality spánku, zvýšené únavě, poklesu kognitivní výkonnosti a u části populace i ke zvýšení zdravotních rizik,"
Ministr ve svých připomínkách upozorňuje, že lidský organismus je řízen vnitřními hodinami, které jsou primárně synchronizované se slunečním časem. Z tohoto pohledu podle něj umělé zásahy do synchronizace představují zdravotní zátěž.
Resort práce: vědecké důkazy nejsou průkazné, je třeba kontinuita
Názor ministra Šťastného však naráží na postoj ministerstva práce a sociálních věcí, které vládě předložilo nařízení zachovávající střídání času i v letech 2027 až 2031. Resort poukazuje na závazky vyplývající z evropské směrnice a zdůrazňuje potřebu zajistit kontinuitu režimu.
V důvodové zprávě ministerstva práce se připouští, že některé studie nahlížejí negativní krátkodobé efekty posouvání hodin u části lidí, avšak podle resortu dosavadní evropské výzkumy neprokázaly jednoznačný dlouhodobý negativní vliv na zdraví. Ministerstvo zároveň prezentuje i argumenty příznivců letního času, kteří oceňují delší večerní světlo jako příležitost k pobytu venku či sportovním aktivitám.
- Postoj ministra Šťastného: usilovat o ukončení střídání času kvůli narušení biologických rytmů a zdravotním rizikům.
- Postoj ministerstva práce a sociálních věcí: zachovat současný režim do roku 2031, evropské závazky a nejednoznačnost důkazů.
- Zdravotně nejohroženější skupiny: děti, staří lidé a pacienti s chronickými potížemi.
Důsledky a další kroky
Rozdílné hodnocení mezi dvěma resorty otevírá otázku, jak se vláda postaví při nadcházejícím projednávání vládního nařízení. Materiál, který má být projednáván již příští týden, navrhuje ponechat současný systém střídání času až do roku 2031. Pokud vláda tento návrh potvrdí, Česká republika formálně nevybočí z evropského režimu v nejbližších letech.
Diskuse o střídání času má širší kontext: zahrnuje nejen zdravotní aspekty, ale i právní a praktické otázky plynoucí z koordinace v rámci EU. Zdravotní argumenty Šťastného se opírají o studia chronobiologie, zatímco protiargumenty ministerstva práce vycházejí z hodnocení dosavadních evropských studií a závaznosti směrnice.
| Strana | Hlavní argument |
|---|---|
| Ministr Šťastný | Zdravotní rizika, narušení biologických rytmů, citace chronobiologie a Nobelovy ceny z roku 2017 |
| Ministerstvo práce | Pokračování režimu do 2031, evropské závazky, nejednoznačné důkazy o dlouhodobém škodlivém vlivu |
V následujících dnech bude klíčové, zda vláda potvrdí návrh ministerstva práce, nebo zda se otevře prostor pro aktivní prosazování změn na evropské úrovni, jak požaduje ministr Šťastný. Rozhodnutí přinese důsledky jak pro veřejné zdraví, tak pro synchronizaci času v rámci EU a každodenní život občanů.
