Výrazná většina českých spotřebitelů považuje za hlavní kritérium při nákupu oděvů cenu, i když si je mnozí vědomi možného výskytu škodlivých látek v levných produktech. Vyplývá to z průzkumu analytického ústavu STEM z dubna 2026, do něhož se zapojilo 1 315 respondentů starších 18 let.
Jaké látky hrozí v oděvech
U velmi levně vyráběného oblečení odborníci upozorňují na přítomnost chemikálií, které mohou mít negativní dopady na zdraví. Mezi nejčastěji zmiňované látky patří formaldehyd, ftaláty a bisfenoly. Tyto sloučeniny mohou:
- dráždit kůži a způsobovat kontaktní alergie,
- přispívat k poruchám hormonálního systému,
- představovat riziko při dlouhodobé expozici, zejména u citlivých skupin populace.
Začínající veřejné povědomí o problému podle autorky průzkumu souvisí s výsledky spotřebitelských testů a laboratorních analýz, které v posledních letech odhalily u některých produktů z e-shopů a aplikací nadlimitní množství toxických látek.
„Nejspíš díky testům spotřebitelských organizací a laboratoří v posledních letech, které odhalily u oblečení prodávaného v e-shopech a aplikacích s ultra rychlou módou nadlimitní množství látek jako ftaláty, formaldehyd nebo těžké kovy, se tato problematika dostala do povědomí lidí,“
Citovaná analitička z ústavu STEM reflektuje, že zjištění z laboratorních kontrol zásadně ovlivnila informovanost části veřejnosti. Přesto i podle výsledků průzkumu převažuje pragmatický přístup spotřebitelů, pro které je nízká cena prioritou před environmentálními či etickými aspekty výroby.
Kde Češi nakupují
Průzkum také mapoval nejčastější nákupní kanály. Mezi preferovanými místy nákupu převládají módní řetězce, následované levnými sítěmi a obchodními řetězci, což má význam pro šíři expozice populace problematickým výrobkům.
| Procento respondentů | Nákupní místo |
|---|---|
| 51 % | Módní řetězce |
| ~45 % | Obchody s levnou módou (např. diskonty a podobné řetězce) |
| ~45 % | Sportovní/outdoorové obchody a super/hypermarkety |
Data ukazují, že dostupnost levných oděvů v běžných prodejnách přispívá k rozsahu spotřeby. Autorka průzkumu dále upozorňuje, že nízká cena často znamená i rychlé opotřebení výrobků, což může vyústit v častější nákupy a ve výsledku vyšší celkové náklady i environmentální dopad.
Důsledky pro zdraví i politiku
Vzhledem k identifikovaným rizikům odborníci i spotřebitelské organizace volají po posílení kontroly kvality textilu, jasnějším označování složení a systému testování dováženého zboží. Konkrétní politická opatření mohou zahrnovat:
- pravidelnější laboratorní testování dovozových zásilek a výrobků v maloobchodu,
- zavedení či zpřísnění limitů pro vybrané škodlivé látky v oděvech,
- zvýšení dostupnosti informací pro spotřebitele o možných zdravotních rizicích a o tom, jak snížit expozici (např. praní nových oděvů před prvním nošením).
Součástí diskuze je i role výrobců a prodejců v zajištění bezpečnosti výrobků. Odborníci doporučují, aby spotřebitelé při výběru oděvů více zvažovali materiálové složení a původ zboží a aby dlouhodobě preferovali kvalitu před kvantitou.
Průzkum STEM, realizovaný od 22. do 30. dubna 2026, ukazuje současný postoj české veřejnosti k nákupu oblečení. Data naznačují, že změna spotřebitelského chování bude vyžadovat nejen informování, ale i systémová opatření, která omezí dostupnost potenciálně nebezpečných výrobků na domácím trhu.
Redakce bude sledovat další kroky spotřebitelských organizací i úřadů, které by mohly iniciovat posílené kontroly nebo legislativní změny reagující na výsledky testů a průzkumů.
