Jihomoravský krajský úřad zrušil územní rozhodnutí, které vydal stavební úřad v Hodoníně pro plánovaný přístav na Baťově kanálu. Kraj tím vyhověl podnětu ekologického spolku Děti Země a oznámil, že o umístění přístavu se nyní bude zabývat sám.
Právní důvod: změna zákona o stavebním řízení
V dokumentu zveřejněném na úřední desce kraj uvedl, že územní řízení mělo podle novelizovaného stavebního zákona přejít od 1. července 2024 z místního stavebního úřadu na krajský úřad. To se podle krajského úřadu nestalo, takže vydané rozhodnutí stavebního úřadu v Hodoníně je podle něj právně neúčinné. Kraj zdůraznil, že „nicotné rozhodnutí nepůsobí žádné právní účinky, nikoho nezavazuje a je nutno na něj hledět, jakoby vůbec nebylo vydáno“.
Co je v plánu a co nyní zůstává nejasné
Podle dřívějších plánů mělo Ředitelství vodních cest ČR vybudovat přístav s kapacitou 80 rekreačních lodí, dvěma kotevními místy pro policejní lodě a příjezdovou komunikací s parkovištěm pro 45 automobilů. Odhadované náklady byly stanoveny na 278 milionů korun. Z aktuálního rozhodnutí kraje však přímo nevyplývá, že by Ředitelství vodních cest muselo podávat novou žádost.
Zároveň kraj připomněl, že v letošním roce rozšíření plavby po Baťově kanálu umožnila plavební komora v Rohatci, po níž stavbaři upravili starší přístav za 25 milionů korun, který nyní pojme 16 rekreačních plavidel.
Postoj Dětí Země a environmentální rizika
Spolek Děti Země rozhodnutí kraje přivítal. Ve své tiskové zprávě uvádí, že velkokapacitní přístav by podle nich „zbytečně zničil přírodně cenné území nivy řeky Moravy s loukami a s lužními lesy“ a vedl by ke škodlivým zásahům do biotopů.
„Velkokapacitní přístav v Hodoníně by zbytečně zničil přírodně cenné území nivy řeky Moravy s loukami a s lužními lesy, čímž by také došlo ke škodlivému zásahu do biotopů a jedinců téměř 40 zvlášť chráněných druhů a rodů živočichů,“ uvedl předseda spolku Miroslav Patrik.
Děti Země také upozorňují na plánované kácení přibližně 80 stromů, poškození krajinného rázu a zvýšení hlukové a světelné zátěže v lokalitě.
Soudní souvislosti
Obdobné environmentální námitky proti rozšiřování plavby řeší i Nejvyšší správní soud. Od dubna se soud zabývá kasační stížností Dětí Země proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který dříve uznal, že veřejný zájem na stavbě převažuje nad ochranou přírody. Z krajského rozhodnutí však nyní vyplývá, že proces posuzování umístění přístavu bude muset být veden jinak, což může mít dopad i na probíhající soudní řízení.
Dopady pro plán investora i veřejnost
Zrušení územního rozhodnutí nepřímo znamená, že žádná stavební činnost navazující na toto rozhodnutí nemůže právně vycházet z dřívějšího dokumentu vydaného stavebním úřadem Hodonína. To může zpozdit realizaci přístavu i další kroky Ředitelství vodních cest, pokud bude nutné podat novou žádost nebo vyhovět požadavkům krajského úřadu při novém řízení.
- Zrušené rozhodnutí: vydal stavební úřad v Hodoníně, kraj jej prohlásil za nicotné.
- Kapacita plánovaného přístavu: 80 lodí; upravený starší přístav pojme 16 lodí.
- Náklady: plánovaných 278 milionů Kč; úprava starého přístavu stála 25 milionů Kč.
| Parametr | Plán |
|---|---|
| Kapacita (nový přístav) | 80 lodí |
| Kapacita (upravený přístav) | 16 lodí |
| Předpokládané náklady | 278 mil. Kč |
| Úprava starého přístavu | 25 mil. Kč |
| Počet parkovacích míst | 45 aut |
Co dál čekat
Podle vyjádření kraje nyní musí krajský úřad zahájit řízení o umístění stavby sám. To znamená, že do rozhodnutí krajského úřadu zůstávají nekonkrétní jak termíny realizace, tak finanční krytí projektu. Ředitelství vodních cest dosud nebylo v dokumentu kraje explicitně instruováno k podání nové žádosti, takže další kroky mohou být sjednoceny až při zahájení nového územního řízení.
Pro obyvatele Hodonínska znamená současný krok kraje přinejmenším odklad rozhodnutí o velké investici, která by kromě dopravních a rekreačních přínosů znamenala i výrazný zásah do místního prostředí. Jak se věc bude vyvíjet dál, závisí na postupech krajského úřadu a případných dalších právních krocích účastníků řízení.
