Český systém stálých úkrytů je podle auditu Nejvyššího kontrolního úřadu výrazně oslabený. Celková kapacita trvalých úkrytů v zemi dosahuje přibližně 310 000 míst, což činí zhruba 3,2 % obyvatel republiky. Pro srovnání, v roce 1995 by stejná síť dokázala pojmout přibližně desetinu populace.
Státní systém se zmenšuje, legislativa zaostává
Podle textu reportáže, která se opírá o zjištění NKÚ a konkrétní příklady z Prahy, došlo v minulých dekádách k postupnému snižování kapacity krytů. Současná úprava oblasti vychází ze zákona z roku 2002, který neodráží současné bezpečnostní hrozby a je podle kontrolních závěrů zastaralý. Kontroloři opakovaně upozorňovali na nedostatky, na které ministerstvo vnitra dlouhodobě nerezignovalo.
Praha má relativní rezervu, ale ani to nestačí
Hlavní město je na tom mezi regiony nejlépe. Praha eviduje přibližně 670 stálých úkrytů s celkovou kapacitou kolem 120 000 osob. Pokud se do bilance započítá systém metra, který byl navržen i pro ochranné účely, dosahuje ochranná kapacita v metropoli přes 450 000 míst. I tak je to méně než polovina počtu obyvatel Prahy — metropolitní oblast má totiž více než milion obyvatel a k tomu se přidává denní příliv dojíždějících.
V některých lokalitách metra nelze navíc využít podzemních stanic jako úkrytů, například u povrchových stanic na okrajích tras či z důvodu nedokončených technologických částí. To snižuje skutečnou ochrannou schopnost systému.
Praktický příklad: Folimanka a Prahy 2
Na území městské části Praha 2 se nachází 20 stálých úkrytů. Největší z nich, kryt Folimanka, funguje jako výjimka na dobré úrovni: je udržovaný, spravovaný Správou služeb hlavního města Prahy a má kapacitu 1 260 osob. Folimanka je zpřístupněna veřejnosti jednou měsíčně a ročně ji navštíví kolem 10 000 zájemců, což autoři textu uvádějí jako příklad toho, jak má systém fungovat.
"Kde se schováme, když se něco stane?"
Tato otázka vystihuje hlavní problém: systém krytů sice existuje, ale není dostatečně rozšířený ani dobře komunikovaný směrem k veřejnosti.
Nedostatečná informovanost obyvatel
Analýza NKÚ zahrnovala i průzkum mezi mladými lidmi. Z něj vyplynulo, že přibližně 80 % z téměř 47 000 dotázaných studentů středních škol neví, kde je nejbližší stálý úkryt. Téměř polovina respondentů rovněž nevěděla, jak reagovat při úniku chemických látek. Nízká informovanost je podle auditorů jedním z nejslabších článků civilní ochrany, vedle fyzické infrastruktury.
- Celková kapacita stálých úkrytů v ČR: ~310 000 míst
- Podíl k populaci: ~3,2 %
- Praha: 670 úkrytů, kapacita ~120 000, s metrem přes 450 000
- Folimanka: kapacita 1 260, ročně ~10 000 návštěv
- Průzkum studentů: 80 % nezná umístění úkrytu
| Kategorie | Hodnota |
|---|---|
| Kapacita stálých úkrytů (ČR) | ~310 000 |
| Podíl obyvatel | ~3,2 % |
| Počet úkrytů v Praze | ~670 |
| Kapacita Prahy (stálé + metro) | >450 000 |
Audit i popis konkrétních pražských zařízení poukazují na potřebu revize pravidel, investic do infrastruktury a větší osvěty směrem k veřejnosti. Zjištění NKÚ následovala až po vážných událostech, které přiměly úřady k větší pozornosti, a naznačují, že bez cílených kroků zůstane systém civilní ochrany v současné podobě zranitelný.
