Česko se ve výdajích na obranu podle Hyneka Kmoníčka postupně dostává ke dvěma procentům HDP, přičemž „většina ostatních zemí přitom investuje více,“ uvedl v pořadu Osobnost Plus diplomat a bývalý poradce premiéra Andreje Babiše pro národní bezpečnost. Kmoníček v rozhovoru zároveň varoval před interpretacemi, že současná vláda by bezpečnost zanedbávala.
„Není to tak, že by nastoupila tato vláda a začala kašlat na bezpečnost a poklesla bezpečnost občanů. Pravý opak,“
Výdaje na obranu a širší rámec bezpečnosti
Kmoníček popisuje vývoj českých výdajů na obranu jako nastupující k hranici dvou procent HDP. Současně upozorňuje, že řada jiných států vynakládá na obranu relativně více. Z jeho komentáře vyplývá, že jde o proces, nikoli o prudký obrat, a že není namístě přisuzovat současnému vládnímu složení úmysl snižovat úroveň bezpečnosti.
Diplomat zdůraznil, že k efektivnímu posílení obranných kapacit nestačí jen zvýšit relativní objem výdajů, ale je třeba řešit i makroekonomické podmínky, které ovlivňují rozpočtovou prostor. Jako nejdůležitější opatření v tomto směru označil snížení cen energií. Podle jeho slov by dostupnější energie přispěla k lepší finanční výkonnosti státu i domácností a uvolnila prostředky, které by šly mimo jiné i na obranu.
Důsledky a možná opatření
Kmoníčkova slova vyvolávají několik důsledků pro veřejnou debatu o rozpočtu a bezpečnosti:
- Priorita energetických cen – snížení nákladů na energie je podle něj nejrychlejším způsobem, jak zvýšit disponibilní prostředky v ekonomice.
- Postupné zvyšování výdajů – Česko by mělo pokračovat v cestě k vyššímu podílu obranných výdajů vůči HDP, nikoli v jejich náhlém snižování.
- Veřejná komunikace – vládní kroky by měly být doprovázeny jasným vysvětlením, aby se předešlo mylným představám o zanedbávání bezpečnosti.
V rozhovoru Kmoníček rovněž implikoval, že je nutné zohlednit širší ekonomické souvislosti. Podpora domácností a firem snížením energetických nákladů by podle něj mohla mít multiplikační efekt: nižší provozní náklady, lepší fiskální výkonnost a v konečném důsledku i větší prostor pro dlouhodobé investice do bezpečnosti.
| Oblast | Postoj podle Kmoníčka |
|---|---|
| Výdaje na obranu | Postupný růst k 2 % HDP |
| Mezinárodní srovnání | „Většina ostatních zemí investuje více“ |
| Klíčové domácí opatření | Zlevnění energií pro uvolnění zdrojů |
Konkrétní kroky k dosažení nižších cen energií a jejich fiskální dopad však Kmoníček v přeneseném obsahu nevyjmenoval. Jeho tvrzení tak otevírá prostor pro politickou diskusi o tom, jakými nástroji – regulací, dotacemi nebo tržními opatřeními – by bylo možné ceny snížit a zároveň udržet fiskální udržitelnost.
Debata, kterou iniciuje, se dotýká nejen bezpečnostní politiky, ale i hospodářské strategie vlády. Pro rozhodování o prioritách rozpočtu bude zásadní vážit krátkodobé úlevy pro domácnosti proti dlouhodobým investicím do obrany a dalších oblastí státního zájmu.
Hynek Kmoníček vystupuje v roli komentátora s odbornou legitimací diplomata a bývalého vládního poradce. Jeho hodnocení současného směru výdajů na obranu i doporučení směrem k energetické politice mohou ovlivnit politickou i odbornou debatu o alokaci veřejných zdrojů v nadcházejícím období.
