České Budějovice – Budoucnost Jihočeského divadla je podle jeho ředitelky Martiny Schlegelové ohrožena, pokud se kraj nestane druhým zřizovatelem. Divadlo se začátkem roku přeměnilo na veřejnou kulturní instituci, čímž získalo možnost sdílení financí s dalšími zřizovateli, přesto však nyní chybí vhodné prostory a rostou provozní náklady.
Nedostatek velkého sálu a potřeba investic
Po opuštění kulturního domu Metropol, který měl kapacitu zhruba 500 diváků, Jihočeské divadlo ztratilo prostor vhodný pro větší hudební a taneční produkce. Historický sál v hlavní budově má přibližně poloviční kapacitu, což výrazně omezuje dramaturgické možnosti čtyř profesionálních souborů, jež divadlo provozuje.
Ředitelka vyzdvihla i nutnost investic do historické budovy. Poslední zásadní rekonstrukce se konala v roce 1990, stav technického zázemí a provozních zařízení není podle ní adekvátní dlouhodobému provozu na současné úrovni.
Možná řešení: Metropol nebo Viscofan
Primátorka a radní kraje Dagmar Škodová Parmová uvedla, že hejtman Martin Kuba hodlá v nejbližších dnech jednat s odboráři o odkupu Metropolu. Pokud by kraj Metropol koupil, připravila by se rekonstrukce domu tak, aby mohl sloužit Jihočeskému divadlu. V opačném případě se podle primátorky otevírá varianta vybudování zázemí divadla v areálu firmy Viscofan, jehož pozemky kraj loni získal výměnou za pozemky u letiště.
"V případě, že klapne jednání o nákupu Metropolu z prostředků Jihočeského kraje, pak tady bude příprava pro rekonstrukci tohoto kulturního domu pro Jihočeské divadlo. V případě, že to neklapne, tak se otevírá možnost pro vybudování zázemí Jihočeského divadla v areálu Viscofanu,"
Podle primátorky by právě koupě Metropolu učinila kraj potenciálním dalším zřizovatelem divadla, což je klíčové pro zajištění dlouhodobé stability instituce.
Finanční kondice a nároky provozu
Divadlo vykazuje relativně vysoký podíl vlastních výnosů, které činí zhruba 30 procent rozpočtu instituce. To je nad celoevropským průměrem, který se podle ředitelky pohybuje mezi 15 až 18 procenty. Přesto provoz čtyř nezávislých profesionálních souborů znamená značné každoroční náklady, které město samo již nechce plně hradit.
Schlegelová upozornila, že město dlouhodobě varuje před dalším růstem provozních nákladů a nehodlá dál navyšovat rozpočet divadla bez zapojení druhého zřizovatele. Pro zachování všech čtyř souborů je podle ní nezbytné, aby se druhý zřizovatel podílel nejen na investicích, ale i na běžných provozních výdajích.
Dopady pro publikum a kulturní nabídku
Omezená kapacita velkého sálu znamená, že některé inscenace a koncerty nelze realizovat v plném rozsahu, což může vést ke zmenšení repertoáru nebo přesunům do jiných prostor mimo město. To může ovlivnit dostupnost širší kulturní nabídky pro obyvatele Českých Budějovic a okolí.
- Chybějící velký sál komplikuje pořádání rozsáhlejších produkcí.
- Potřeba investic do historické budovy zvyšuje tlak na veřejné finance.
- Zapojení kraje jako zřizovatele by umožnilo sdílení provozních i investičních nákladů.
Co nyní čekat
V nejbližších dnech se očekávají jednání hejtmana s odboráři o odkupu Metropolu. Výsledek těchto jednání bude zásadní pro rozhodnutí, zda kraj vstoupí do role zřizovatele a do jaké míry se bude podílet na financování rekonstrukce či budování nového zázemí v areálu Viscofanu. Pokud dohoda nesestane, bude nutné rychleji postupovat v zahájení projektových prací v alternativním areálu, aby divadlo neztratilo kontinuitu činnosti.
Situace má přímý dopad na zaměstnance i umělecké soubory a otázka financování je zároveň otázkou kulturní politiky města a kraje. O dalším vývoji budeme informovat v návaznosti na průběh jednání o Metropolu a případné rozhodnutí krajského zastupitelstva o zapojení se do zřizovatelské role.
