Extrémní vedra představují pro srdeční a cévní systém mimořádnou zátěž a podle kardiologa Petra Ošťádala je pravděpodobné, že se v důsledku letošních vysokých teplot zvýšil počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Zatím ale chybějí komplexní údaje, které by spojitost potvrdily na populační úrovni, uvedl odborník v rozhovoru pro média.
Co se během veder děje se srdcem
Když venkovní teplota stoupne, organismus zvyšuje prokrvení kůže a spouští pocení, aby odváděl přebytečné teplo. To znamená, že srdce musí pracovat rychleji a více. Současně pocením člověk ztrácí tekutiny; pokud je nedoplňuje, klesá objem cirkulující krve. Nižší krevní tlak v diastole zhoršuje prokrvení srdečního svalu a u lidí s již existujícím onemocněním srdce může vést ke komplikacím.
Odborník upozorňuje, že některé z těchto komplikací mohou být tak akutní, že postižený nepřijde včas do nemocnice, což může vysvětlovat, proč je spojitost mezi vedry a hospitalizacemi méně zřejmá než mezi vedry a úmrtími.
„Existuje přímá souvislost mezi extrémně vysokými teplotami a vyšší úmrtností na kardiovaskulární onemocnění.“
Varovné příznaky a prevence
Ošťádal zdůrazňuje, že během veder je nezbytné omezit vystavení extrémním podmínkám. Doporučení, která specialista zmiňuje a která jsou v souladu s obecnými zásadami veřejného zdraví, zahrnují:
- vyhýbat se přímému slunci a horkým, špatně větraným prostorám;
- pravidelně doplňovat tekutiny;
- omezit námahu a fyzickou aktivitu v době největšího výheňu;
- sledovat varovné příznaky, zejména u osob s existujícím kardiovaskulárním onemocněním.
Mezi varovné příznaky patří náhlá dušnost, výrazná únava, bolest na hrudi či jiné příznaky, které svědčí o akutním srdečním kolapsu. U lidí, kteří o svém onemocnění nevědí, mohou být projevy méně zřetelné a proto je podle odborníka důležitá obecná obezřetnost.
Důsledky pro zdravotní péči a veřejnost
Odborník připomíná, že i když dosud nejsou k dispozici detailní statistiky, souvislost mezi vlnami veder a zvýšenou úmrtností na kardiovaskulární nemoci je dobře podložena mezinárodními studiemi. To znamená, že systémy zdravotní péče i krizové služby by měly počítat s tím, že živelné klimatické jevy mohou krátkodobě zvýšit nároky na péči o kardiaky.
Zároveň kardiolog varuje před nedostatečnou ochotou pacientů měnit životní návyky. Preventivní opatření — jako kontrola rizikových faktorů, pravidelná léčba vysokého krevního tlaku či diabetu, omezení kouření a úprava pohybové aktivity — jsou podle něj klíčová pro snížení zranitelnosti populace při extrémních podmínkách počasí.
| Mechanismus | Možný důsledek |
|---|---|
| Zvýšené prokrvení kůže a pocení | Větší zátěž srdce, rychlejší srdeční tep |
| Ztráta tekutin, snížení cirkulujícího objemu | Snížená perfuze srdečního svalu, riziko akutních komplikací |
Podle kardiologa jsou klíčové nejen krátkodobé reakce na horko, ale i dlouhodobá snaha o snížení kardiovaskulárního rizika v populaci. Bez zlepšení v oblasti životního stylu a prevence zůstane podle něj významné množství lidí vystaveno vyššímu riziku komplikací během extrémních vln horka.
V kontextu očekávaných dalších vln vysokých teplot odborníci z veřejného zdravotnictví i kardiologové doporučují, aby lidé s kardiovaskulárními onemocněními konzultovali své riziko s lékařem a dbali na základní preventivní opatření.
