Čeští obyvatelé vykazují nadprůměrnou důvěru v tuzemské zdravotnictví, avšak současně se silně obávají dopadů stárnutí populace na své vlastní zdraví. Vyplývá to z výsledků STADA Health Report 2026, rozsáhlého evropského průzkumu, jehož česká část zaměstnala reprezentativní vzorek 1 000 respondentů.
Vysoká důvěra v systém, rostoucí oproti předchozím rokům
Průzkum ukázal, že 74 % dotázaných v Česku je spokojeno se zdravotnickým systémem, což převyšuje evropský průměr 56 %. Důvěra v tuzemské zdravotnictví podle dat postupně vzrostla z 68 % v roce 2024 přes 70 % v roce 2025 na současných 74 %.
Paradox důvěry a obav
Současné výsledky odborníci i autoři studie označují za paradoxní: na jedné straně vysoká spokojenost se službami, na druhé straně značné obavy z budoucích omezení a zátěží. Mezi hlavní zdroje úzkosti Češi řadí:
- stárnutí populace a s ním související rostoucí zátěž na systém,
- nedostatek zdravotnického personálu,
- dlouhé čekací doby,
- nárůst chronických onemocnění a důraz na duševní zdraví.
„Výsledky STADA Health Reportu 2026 ukazují silný český paradox. Na jedné straně máme vysokou důvěru ve zdravotnický systém, na druhé straně velmi citlivě vnímáme jeho budoucí zátěž,“
slovy Martina Šlégla, generálního ředitele STADA PHARMA CZ, shrnují to, co považují respondenti za klíčová rizika pro budoucí péči.
Jaké konkrétní obavy dominují
Mezi nejčastěji uváděné strachy patří obavy ze zhoršení fyzické kondice a nemocí, které zmínilo 75 % dotázaných. Dále 67 % oslovených vyjádřilo strach z poklesu kognitivních schopností, například z rozvoje demence. Více než polovina respondentů se navíc obává, že by ve stáří byla pro rodinu zátěží, a téměř polovina má obavy z osamělosti.
| Ukazatel | České výsledky | Evropský průměr |
|---|---|---|
| Spokojenost se zdravotnictvím | 74 % | 56 % |
| Důvěra v systém (2024–2026) | 68 % → 70 % → 74 % | — |
| Obava ze zhoršení fyzické kondice | 75 % | — |
| Obava z poklesu kognitivních funkcí | 67 % | — |
Důsledky pro plánování péče a prevenci
Autoři reportu a odborníci v něm obsažené výsledky vnímají jako signál pro tvůrce politik i poskytovatele péče. Zvýšený zájem o prevenci, péči o seniory a podporu duševního zdraví naznačuje, že populaci trápí nejen současné služby, ale především jejich schopnost reagovat na demografické změny. Průzkum zkoumal rovněž postoje k ochraně zdraví, samostatné péči a roli nových technologií, včetně umělé inteligence, avšak hlavní české téma zůstává stárnutí a následky pro fyzické i duševní zdraví.
STADA Health Report 2026 zahrnul v Evropě celkem 18 514 respondentů ve věku 18–99 let a data byla sbírána v 19 zemích v období únor–březen 2026. Česká část průzkumu představovala reprezentativní vzorek 1 000 osob. Výsledky tak poskytují porovnání národních postojů v širším evropském kontextu a mohou posloužit jako podklad pro veřejné debaty o prioritách v oblasti zdravotní a sociální politiky.
Výsledky ukazují, že důvěra v systém a obavy obyvatel mohou koexistovat, což vytváří tlak na dlouhodobé plánování kapacit a posílení preventivních a sociálních služeb, jež pomohou s adaptací na stárnoucí populaci.
