Načasování prvního a posledního jídla v průběhu dne může podle nové epidemiologické analýzy souviset s vyšším nebo nižším rizikem úmrtí. Vědci, kteří zpracovali údaje z Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES) v letech 1999–2018, vyhodnotili vzorek 31 044 dospělých ve věku 40 a více let.
Hlavní zjištění studie
Podle autorů studie mělo nejnižší celkové riziko úmrtí skupina lidí, která své první jídlo konzumovala mezi 7. a 8. hodinou ráno. Rizikové rozdíly v porovnání s touto referenční skupinou byly postupné s odkládáním první konzumace:
- První jídlo mezi 8:00 a 10:00 – o 10 % vyšší riziko úmrtí.
- První jídlo mezi 10:00 a polednem – o 19 % vyšší riziko.
- První jídlo po poledni – o 29 % vyšší riziko.
Podobný trend výzkumníci pozorovali i u úmrtí z kardiovaskulárních příčin; nejvíce rizikové bylo opožděné první jídlo po poledni, které bylo spojeno s nárůstem rizika úmrtí na srdečně-cévní choroby o 46 % ve srovnání s referenční skupinou. U padesátiletých jedinců byla u této skupiny odhadovaná délka života v průměru nižší o 2,46 roku.
Jak souvisí čas stravování s metabolizmem
Analýza také mapovala načasování posledního jídla dne. Grafické vyjádření výsledků ukázalo křivku ve tvaru písmene U: nejnižší riziko měly osoby, které večeřely přibližně kolem 20:00. Riziko bylo vyšší u těch, kdo jedli dříve než v 19:00 (o 13 % vyšší), a výrazně vyšší u osob s nočním jedením po půlnoci (o 27 % vyšší).
„Pozdější první jídlo nebo pozdní noční stravování může přispívat k cirkadiánnímu nesouladu a metabolickým poruchám, včetně zhoršeného metabolismu lipidů a glukózy,“
uvedla autorka studie Zhilei Shanová z Huazhong University of Science and Technology. Výzkumníci varují, že narušení periferních cirkadiánních rytmů může vést k nárůstu tělesné hmotnosti a hromadění tuku v játrech, což souvisí s glykemií a metabolismem tuků.
Co z výsledků vyplývá pro veřejné zdraví
Autoři zdůrazňují, že načasování jídla je pouze jedním z faktorů ovlivňujících zdraví. Skladba stravy, fyzická aktivita, kvalita spánku a další aspekty životního stylu rovněž významně ovlivňují zdravotní rizika. Studie tedy nepředepisuje univerzální čas jídla pro každého, ale naznačuje, že harmonie mezi vnitřními biologickými rytmy a stravovacími návyky může být důležitá.
Pro přehled uvádíme klíčová čísla:
| Načasování | Relativní riziko úmrtí (vs. 7–8:00) |
|---|---|
| 8:00–10:00 | +10 % |
| 10:00–poledne | +19 % |
| Po poledni | +29 % |
| Poslední jídlo ~20:00 | Nejnižší riziko |
| Poslední jídlo před 19:00 | +13 % |
| Poslední jídlo po půlnoci | +27 % |
Pro odborníky jsou výsledky signálem k dalšímu zkoumání role temporálního rozvrhu příjmu potravy (tzv. timing) při prevenci metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Pro laickou veřejnost studie podporuje opatrné zvážení času, kdy jí, v kontextu celkového zdravého životního stylu.
Závěry vycházejí z pozorovacích dat; vědci proto upozorňují na omezení takového designu včetně možnosti zbytkového zkreslení a nutnosti dalších experimentálních studií k potvrzení kauzality.
