POHANSKO – Lužní lesy v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje jsou čím dál více ohroženy delšími a častějšími obdobími sucha. Klíčovým problémem je ztráta přirozené dynamiky řek, která v minulosti formovala nivní krajinu a zásobovala půdu i biotopy vodou z povodní.
Podle ochranářů a správců krajiny dnes voda do poldru Soutok vstupuje obtížně. Stávající jez u Pohanska byl původně určen pouze k napouštění poldru v době extrémních povodní. Díky změně manipulačního řádu je nyní technicky možné poldr a přilehlé lužní lesy zaplavovat i pravidelněji, problémem ale zůstává klesající dostupnost vody v řece Dyji a její postupné zahlubování koryta.
Ze zdrojového materiálu vyplývá, že více než 95 % vody, která je uvolněna z nádrží Nové Mlýny, nakonec odteče dál do Moravy. To znamená, že jen zlomek uvolněné vody se vrací do nivy u Soutoku, kde by byl největší přínos pro lužní lesy a místní mokřady.
Plánované řešení: nový funkční jez s klapkami
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vyjadřuje všeobecnou podporu výstavbě nového funkčního jezu u Pohanska. Navrhovaná technická úprava má být vybavena klapkami, které budou většinu roku sklopené a tedy nebudou představovat trvalou migrační bariéru pro ryby. Klapky se mají zvedat pouze při záměrném zaplavování poldru v době, kdy je to potřeba.
Podpora projektu se odráží i ve finanční rovině – na stavbu jsou přislíbeny dotace z Operačního programu Životní prostředí. To představuje důležitou část krytí nákladů a signál, že projekt je vnímán jako součást dlouhodobé ochrany nivních ekosystémů.
- Hlavní cíl stavby: dostat vodu do poldru a na břehy soutoku i při nižších průtocích.
- Ochrana biodiverzity: zachování lužních společenstev závislých na pravidelných záplavách.
- Minimalizace negativních dopadů: klapky navrženy tak, aby neomezovaly migraci ryb a neovlivnily odtok sedimentů ani úroveň protipovodňové ochrany.
Realizace takového jezu by měla vrátit do nivy nejen vodu v korytech, ale především vodu, která se dostane z břehů do půdy a umožní opět vznik sezónně vlhkých ploch. Právě tato „boková“ voda obnovuje procesy, jež podporují bohatou a specifickou komunitu rostlin a živočichů lužních lesů.
| Ukazatel | Informace |
|---|---|
| Podíl uvolněné vody z Nových Mlýnů | >95 % odteče do Moravy |
| Financování | Dotace z Operačního programu Životní prostředí (přislíbeno) |
Současný stav Dyje, která má méně vody a jejíž koryto se postupně zahlubuje, komplikuje i běžné hospodaření s vodou. Aby se voda dostala do poldru, je nutné ji „zvednout“ na vyšší hladinu v řece, což při nižších průtocích dělá stávající konstrukce obtížnější. Nový jez by umožnil lépe regulovat přítok do poldru i při skromnějších dodávkách vody z horních částí povodí.
Projekt vyvolává otázky o dlouhodobém řízení vody v oblasti i o tom, jak skloubit technická opatření s ochranou přírodních procesů. Zatímco odborníci zdůrazňují, že voda je pro nivu zásadní a je třeba ji co nejvíce dostat na Soutok, bude rozhodující technické provedení stavby a její správné provozní nastavení, aby chránilo jak přírodu, tak protipovodňové zájmy obyvatel.
Plánovaná stavba se bude dotýkat vedení CHKO Soutok a její okolí, proto bude dalším krokem podrobné posouzení vlivů na životní prostředí a komunikace s místními správami i veřejností. Jakmile budou k dispozici konkrétní projektové dokumenty a harmonogram, bude možné hodnotit termíny provedení a očekávaný přínos pro obnovu lužních systémů.
Pro obyvatele a návštěvníky regionu zůstává klíčové sledovat oficiální informace správců území a ministerských institucí, které budou projekt koordinovat. Zásadní je, aby úpravy skutečně přispěly k návratu dynamiky nivy a ke zvýšení odolnosti krajiny vůči probíhajícímu suchu.