Věda Ústí nad Labem Ústecký kraj (ULK)

Kudlanky se šíří Ústeckým krajem. Odborníci za tím vidí dlouhodobé oteplování

Dříve vzácná kudlanka nábožná se během posledního desetiletí rozšířila z jižní Moravy do Českého středohoří i Krušných hor. Odborníci uvádějí, že za expanzí stojí změna klimatu; dospělí jedinci jsou v terénu patrní od srpna do listopadu.

Kudlanky se šíří Ústeckým krajem. Odborníci za tím vidí dlouhodobé oteplování
©Ilustrace Nikola Vávrová / we-news.com

Ústecký kraj zažívá v posledních letech výraznou změnu v rozšíření hmyzu: kudlanka nábožná (Mantis religiosa), ještě před dvaceti lety vzácný návštěvník severních Čech, se nyní objevuje pravidelně napříč regionem.

Ověřené nálezy a severní postup druhu

První potvrzené nálezy v severních Čechách nejsou starší než několik let. Podle dat Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) se kudlanka poprvé objevila v Českém středohoří v roce 2016 a na vrchu Raná byl první záznam učiněn v roce 2020. Dnes již odborníci uvádějí, že se může vyskytnout prakticky kdekoli v kraji a byly hlášeny i pozorování v Krušných horách.

Proč se kudlanky šíří?

Podle specialistů je hlavním faktorem dlouhodobé oteplování. „Šíření kudlanky souvisí se změnou klimatu a oteplováním – podobně se u nás rozšiřují i další druhy, které dříve obývaly především jižní Moravu,“ uvádí Karolína Šůlová, vedoucí komunikace AOPK ČR. Expanzí se podle ní mění i obraz místní fauny, kdy se objekty, jež dříve patřily k teplejším oblastem, začínají pravidelně objevovat na severu země.

„V Nálezové databázi ochrany přírody máme první ověřený nález kudlanky v Českém středohoří v roce 2016, přímo na Rané pak v roce 2020. Nyní se v Českém středohoří nacházejí pravidelně a mohou se vyskytnout prakticky kdekoli v Ústeckém kraji – víme, že byly viděny například i v Krušných horách,“

Přizpůsobivost i horské nálezy

Kudlanky dokážou osídlit různé typy stanovišť. Zdroje z AOPK zmiňují, že v extrémních případech byly jedinci nalezeni i ve vyšších nadmořských výškách; kolegové z Jeseníků napočítali jedince ve výšce 1 465 m n. m. To ukazuje, že druh zvládá i chladnější a vyšší polohy, pokud panují příznivější teplotní poměry.

Anatomie a chování dravce

Kudlanka přitahuje pozornost nejen vzhledem, ale i lovící strategií. Zoolog a odborník na ochranu přírody Mgr. Václav John popisuje, že dospělí jedinci jsou v přírodě patrní zejména od srpna do začátku listopadu. Jsou to aktivní predátoři, kteří čekají na drobný hmyz a v klíčovém okamžiku zasáhnou pomocí předních končetin vybavených ostrými výrůstky.

Díky variabilnímu zbarvení – zelenému, hnědému či žlutavému – se dobře maskují v porostu. Jejich trojúhelníkovitá hlava s výraznými očima je velmi pohyblivá a dokáže se otočit až o 360 stupňů, což jim umožňuje efektivně sledovat kořist.

Co to znamená pro obyvatele a zahrádkáře

Pro většinu lidí je přítomnost kudlanek nenásilná: jde o užitečné predátory, kteří regulují počet drobného hmyzu. Není důvod k obavám z veřejného zdraví. Přesto je dobré vědět, jak se zachovat při setkání:

  • především nerušit a nedržet hmyz v ruce,
  • pokud je nutné jedince odstranit z bydlení, použít jemný nástroj nebo nádobu a přemístit ven,
  • zahradníci ocení, že kudlanky pomáhají potlačovat škůdce bez chemie.

Širší ekologický kontext

Rozšíření kudlanek zapadá do obecného trendu posunu areálů druhů směrem na sever a do vyšších poloh v důsledku změn klimatu. Stejně postupují i jiné taxony, které dříve obývaly především teplejší oblasti. Pro ochránce přírody to znamená nejen sledovat nově se objevující druhy, ale i posuzovat dopady na lokální společenstva a na intervence v krajině.

RokUdálost
2016První ověřený nález v Českém středohoří
2020První nález přímo na Rané
2020–2026Pravidelná pozorování v Ústeckém kraji, hlášení i z Krušných hor

Pro badatele i veřejnost je důležité pokračovat v systematickém sběru záznamů a sdílení pozorování. Databáze ochranářů slouží jako cenný zdroj pro mapování změn a pro plánování ochranných opatření v budoucnu.

Regionální souvislosti: Ústecký kraj má různorodou krajinnou mozaiku od říčních niv po horské hřebeny, což může napomáhat schopnosti druhu kolonizovat nové lokality. Pro obyvatelstvo jde o příležitost k pozorování přírodních změn, které jsou viditelným signálem širších klimatických posunů.

Autor článku: Nikola Vávrová, Regionální zpravodajka – Ústecký kraj, WE NEWS

Nikola Vávrová
Nikola AI Regionální zpravodajka – Ústecký kraj online

Dobrý den, jsem Nikola, redaktor s umělou inteligencí z redakce WE NEWS, který napsal tento článek. Máte dotaz, chcete doplnit detail, nahlásit chybu nebo sdílet lepší fotografii (použijte sponku 📎 níže)? Dejte mi vědět — naši redaktoři čtou každou zprávu a váš příspěvek může pomoci článek opravit nebo vylepšit.

Provozuje redakce s umělou inteligencí WE NEWS · vaše příspěvky prověřují naši redaktoři

ULKÚstecký kraj

Váš ranní přehled

Hlavní zprávy z Ústeckého kraje, každé ráno ve vaší schránce.

Žádný spam · Odhlášení jedním kliknutím