Natáčení populárního kriminálního seriálu „Místo zločinu Ostrava“ probíhalo podle tvůrců po sto sedmnáct natáčecích dnů. Tvůrčí tým se při práci opíral o snahu po maximální autentičnosti, což se odrazilo jak v použití reálných lokací, tak v zapojení lidí z regionu.
Autentické prostředí hornických šachet
Výroba seriálu se nezdráhala vstoupit do podzemí. Do scén v hornických štolách byli podle produkce zapojeni skuteční muži, kteří se těžkou prací živí každý den. Jejich účast prý přispěla k přirozené atmosféře natáčených scén – „chlapi začali přirozeně mluvit takzvaně po našimu“, uvedl zástupce produkce. Pobyt v podzemí však znamenal náročnou fyzickou zátěž pro všechny členy štábu.
- Každý na místě musel nosit speciální dýchací přístroj vážící několik kilogramů.
- Štáb řešil technické i lidské komplikace přímo na place, včetně improvizací a úprav scénáře.
Problém s řidičským průkazem a kaskadérské situace
Autenticita narážela i na praktické překážky. Někteří herci nebo účinkující neměli potřebné dovednosti či doklady pro výkony, které si scénář vyžadoval. Jako příklad produkce uvedla herce Tomáše Bambuška, který musel v roli pachatele natočit dramatickou automobilovou honičku, přestože v reálném životě řidičský průkaz nevlastní a „auta ovládat neumí“.
Produkce dále našla do seriálu i obyvatele vyloučené lokality Bedřiška, kteří si v některých epizodách zahráli sami sebe po boku známého herce Petra Baža. Zapojení neherců podtrhuje snahu tvůrců o zapojení místní komunity a věrohodné ztvárnění prostředí.
Natáčení v zahraničí za výjimečných okolností
Český štáb vycestoval pro některé scény i mimo republiku. Scény z ciziny byly podle informací natáčeny v Tunisku, kde se štáb ocitl v obtížné bezpečnostní situaci. V době pobytu v africkém letovisku čelila země teroristickému útoku a současně tam podle zdrojů došlo k úmrtí tamního prezidenta, což vedlo k vyhlášení výjimečného stavu.
„Čeští tvůrci museli pracovat ve velmi omezeném počtu a pomáhali jim místní kolegové,“ uvedl zdroj spojený s produkcí.
V Tunisku tak štáb fungoval v omezených podmínkách a využil místní spolupracovníky. V jedné z epizod se objevil africký detektiv, jehož ztvárnil herec hovořící česky; publikované zdroje však text u této informace přerušují a další podrobnosti neuvádějí.
Dopady na Ostravu a region
Výroba seriálu má pro Ostravu a okolí význam nejen kulturní, ale i sociální. Zapojení reálných havířů a obyvatel Bedřišky přináší do obrazového vyprávění hlas, který jinak v mainstreamové popkulturní produkci často chybí. Současně natáčení vytváří dočasné pracovní příležitosti pro místní spolupracovníky a může zvýšit zájem o regionální dědictví a problematiku těžké práce.
| Fakt | Uvedené informace |
|---|---|
| Délka natáčení | 117 dnů |
| Zapojení místních | skuteční havíři, obyvatelé Bedřišky |
| Speciální podmínky | dýchací přístroje v šachtách; natáčení v Tunisku za výjimečného stavu |
Seriál stojí na kombinaci improvizace i plánovaných zásahů do scénáře. Tvůrci opakovaně zdůrazňují, že autenticita byla jedním z hlavních cílů natáčení. Pro diváky to znamená tvrdší, místy surovější obraz severní Moravy, pro region to může být impuls k dalšímu zájmu o místní témata v televizi.
