Historie a současnost se potkaly na náměstí Dr. E. Beneše
Do centra Liberce se ve středu vrátily nezaměnitelné tóny mechanických hudebních nástrojů. Liberecký flašinetář, který letos dosáhl svého sedmnáctého ročníku, zahájil společným vystoupením před historickou radnicí a zaplnil letní program Léto na náměstí. Na náměstí Dr. E. Beneše se představili muzikanti z několika zemí, kteří do města pravidelně míří, aby připomněli dávnou i novodobou tradici hry na flašinet.
Festival přitahuje interprety nejen z Česka, ale i ze sousedního Německa, Polska či dále ze Švýcarska a Francie. Vystoupení probíhala jak formou souborného hraní, tak prostřednictvím individuálních představení jednotlivých flašinetářů, mnozí z nich vystoupili v dobových kostýmech, které umocnily historickou atmosféru. Návštěvníci měli možnost slyšet všechny typické tóny tohoto přenosného mechanického nástroje, jehož zvuk je poháněn klikou a reprodukuje „předem nahranou“ hudbu.
Flašinet v Liberci a okolí není pouhou kuriozitou; má zde konkrétní historické kořeny. Už v polovině 19. století založil Augustin Riemer v Chrastavě firmu Riemer Kratzau, která po další sto let vyráběla žádané flašinety, piana a orchestriony. Právě tato minulost dává festivalu v Liberci silný regionální kontext a připomíná průmyslovou a řemeslnou tradici, která formovala místní ekonomiku na přelomu 19. a 20. století.
- Místo: náměstí Dr. E. Beneše, Liberec
- Ročník: 17. ročník
- Zastoupené země: Česko, Německo, Polsko, Švýcarsko, Francie
„Flašinet je konstruovaný tak, že na něm může hrát i člověk bez výraznějšího hudebního talentu. Musí jen udržet rytmus otáčení klikou, aby písnička dávala smysl,“
Takto popsal podstatu nástroje jeden z účastníků festivalu, liberecký flašinetář Boleslav Pára. Jeho slova vystihují, proč je hra na flašinet dostupná širokému publiku a proč si tento nástroj uchoval popularitu jako prostředek obživy v dobách, kdy jiné možnosti byly omezené. V minulosti na flašinet hrávali například váleční vysloužilci, kteří si tak přivydělávali, dnes jde především o kulturní a estetickou atraktivitu.
Pro město má festival více vrstev významu. Na jedné straně jde o letní společenskou událost, která doplňuje městský program a láká návštěvníky do centra. Na straně druhé akce připomíná průmyslovou historii regionu a podporuje zachování řemeslné paměti. Hudební doprovod, kostýmní provedení a přítomnost zahraničních účinkujících zároveň podtrhují mezinárodní rozměr akce, který Liberec přibližuje evropským kulturním tradicím.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Ročník | 17. |
| Datum zahájení | 12. srpna |
| Místo | náměstí Dr. E. Beneše, Liberec |
| Zastoupené země | Česko, Německo, Polsko, Švýcarsko, Francie |
Organizátoři festivalu jej zařazují do širšího letního programu města, který má za cíl oživit centrální část města během turistické sezony a nabídnout alternativní kulturní obsah jak obyvatelům, tak návštěvníkům. Společné hraní před radnicí patří mezi vyhledávané okamžiky, které přitahují kolemjdoucí a stopují tradici v živém prostředí veřejného prostoru.
Pro regionální kulturní scénu představuje taková akce také příležitost k síťování mezi interprety a institucemi. Přítomnost zahraničních umělců umožňuje výměnu zkušeností a udržování řemeslných znalostí, které by jinak mohly upadat v zapomnění. Z historického hlediska je zřejmé, že Liberec a jeho okolí hrály v minulosti významnou roli ve výrobě mechanických hudebních nástrojů, a festival upozorňuje na tuto kapitolu dějin města.
Letní tóny flašinetů tak na chvíli přenesly centrum města do jiné éry, aniž by přestaly patřit do současnosti. Pro návštěvníky to byla kombinace nostalgie i živého kulturního zážitku, pro město pak potvrzení, že místní tradice může zůstat součástí veřejného života i v moderním kontextu.
