Karlovy Vary / Mariánské Lázně – Přestože lázeňská zařízení tvoří výraznou součást identity a ekonomiky Karlovarského kraje, většina místních obyvatel je využívá jen málo nebo vůbec. Podle průzkumu Institutu lázeňství a balneologie mezi 918 respondenty z Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní, Jáchymova a Lázní Kynžvart neabsolvovalo během posledních 12 měsíců žádnou proceduru ve svém městě 38 % dotázaných; dalších 24,2 % využilo služby pouze jednou či dvakrát.
Potenciál lázní a realita užívání
Autoři studie upozorňují na paradox, že fyzická přítomnost lázeňské infrastruktury automaticky nezaručuje její využití místními obyvateli ani lepší orientaci ve zdravotních informacích. Ředitelka Institutu, Alina Huseynli, výsledky komentuje jako výzvu k tomu, aby lázeňské prostředí bylo více začleněno do každodenního života místních lidí.
„Lázeňská města mají mimořádný potenciál nejen pro návštěvníky a pacienty, ale také pro své obyvatele... Samotná existence lázeňské infrastruktury ještě neznamená, že ji místní obyvatelé aktivně využívají,“
Studie se navíc nezaměřovala pouze na frekvenci návštěv, ale hodnotila i schopnost obyvatel vyhledávat, rozumět a prakticky využívat informace o zdraví. Výsledek ukazuje, že zdravotní gramotnost u většiny zkoumané skupiny nebyla na uspokojivé úrovni.
Zdravotní gramotnost a vzdělání
U 54,4 % respondentů byla zdravotní gramotnost označena za problematickou nebo nedostatečnou, zatímco pouze 45,6 % dosáhlo dostatečné úrovně. Překvapivě se vyšší formální vzdělání nespojilo s lepší gramotností:
| Skupina | Podíl s dostatečnou gramotností |
|---|---|
| Lidé se základním vzděláním | 58,3 % |
| Maturanti | 51,5 % |
| Vysokoškoláci | 30,4 % |
Autoři studie upozorňují, že nejdůležitějším faktorem byla sebedůvěra jednotlivců při jednání o vlastním zdraví. Mezi lidmi, kteří věří, že situaci zvládnou, má dostatečnou zdravotní gramotnost více než 70 % dotázaných.
Dopady na regionální prevenci a služby
Výsledky by měly posloužit jako podklad pro cílené preventivní a osvětové aktivity. Dosavadní pozornost lázeňských zařízení byla primárně směřována na hosty a pacienty, nikoli na obyvatele měst, kteří žijí v bezprostředním okolí procedur. Studie naznačuje potřebu změny přístupu: nabídku služeb a informační kampaně je třeba přizpůsobit tak, aby oslovily i místní komunitu.
- Zvýšit informovanost o dostupných procedurách pro obyvatele měst.
- Cílit osvětové kampaně na zlepšení praktických dovedností v oblasti zdraví.
- Zapojit lázeňská zařízení do komunitních programů a preventivních aktivit.
Podle autorky studie není řešením pouze více informačních materiálů, ale také změna formy komunikace a aktivní nabídka služeb, které odpovídají každodenním potřebám obyvatel. To může znamenat například programy pro seniory, rodiny nebo lidi s chronickými potížemi, které jsou koncipované s ohledem na omezenou mobilitu či časové možnosti.
Co to znamená pro obyvatele kraje
Pro místní představitele a poskytovatele lázeňské péče výsledky nabízejí konkrétní impuls: pokud chtějí, aby lázeňství bylo skutečnou součástí zdraví obyvatel, musí vyjít z jejich reálných potřeb a bariér. To zahrnuje i spolupráci mezi samosprávami, lázeňskými subjekty a zdravotnickými organizacemi při plánování preventivních programů.
Studie Institutu lázeňství a balneologie tak otevírá debatu o tom, jak lépe propojit historické a ekonomické dědictví regionu se současnými potřebami jeho obyvatel. Zda a jak rychle k těmto změnám dojde, bude částečně záviset na rozhodnutích místních aktérů a dostupných prostředcích pro osvětové aktivity.
Další kroky podle autorek studie zahrnují přípravu konkrétních osvětových kampaní a preventivních programů zaměřených na obyvatele lázeňských měst. Výsledky by měly posloužit jako informační základna pro plánování těchto opatření.
