Ústecký kraj čelí podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jedné z nejzávažnějších situací v zásobování vodou za dobu sledování. Dlouhotrvající nedostatek srážek a vysoké teploty vedly k poklesu hladin podzemních vod, především v mělkých vrtech. Na většině monitorovaných míst nyní panuje mimořádně podnormální nebo silně podnormální stav.
Praktické dopady v obcích
Nejkritičtější situace je podle zdrojů na Litoměřicku. Některé obce již vydaly doporučení obyvatelům, aby neplnili zahradní bazény a nezalévali ze sítě, aby ušetřili vodu pro základní potřeby. Radnice Třebenic upozornila, že jde o žádost, a zatím není nutné zásobování pomocí cisteren.
V drobném příkladu z praxe se objevilo hlášení pěstitelů z jedné malé obce na Litoměřicku: na pozemku má dvě studny, které jsou „prakticky vyschlé“. Takové lokální zkušenosti potvrzují, že dopad sucha není pouze v datech, ale přímo v každodenním provozu domácností i drobných zemědělců.
Čísla a historické srovnání
ČHMÚ a vodohospodářské organizace uvádějí konkrétní srážkové úhrny a jejich odchylky od normálu. Od 1. ledna do 10. srpna spadlo v kraji nejméně srážek od roku 1961. Přehled srážek v hlavních měsících roku podle dostupných údajů:
| Měsíc | Úhrn (mm) | Procento normálu |
|---|---|---|
| Leden–únor | 86 mm | 68 % |
| Březen | 14 mm | 30 % |
| Duben | 14 mm | 30 % |
| Květen | 57 mm | převážně spadlo během dvou dnů |
Celkový deficit srážek se pohybuje kolem 150 mm, což je srážkově téměř shodné s mimořádně suchým rokem 2015. Nedostatek vody se přitom neprojevuje jen v podzemí: sucho již před třemi měsíci zasáhlo vodní toky, vinice i chmelnice.
Ohrožené vodní toky a oblasti
Povodí Ohře varuje, že nízké stavy se týkají téměř všech toků, které nepramení vysoko v horách nebo nejsou regulovány velkými nádržemi. Nejmenší vodnost je tradičně na pravostranných přítocích Ohře v oblasti Žatecka a Podbořanska, konkrétně na tocích Liboc a Blšanka. Nižší průtoky komplikují také ekologické a zemědělské potřeby v těchto oblastech.
Proč je situace horší než loni
„Situace je nejhorší za celou dobu sledování. Je výrazně horší, než byla loni touto dobou, na vině je nedostatek srážek, který trvá takřka nepřetržitě od konce roku 2025, a zároveň velmi vysoké teploty spolu s výparem,“
uvedl mluvčí ČHMÚ Radek Tomšů. Kombinace dlouhotrvajícího deficitu srážek a zvýšeného odpařování kvůli vysokým teplotám snižuje zásoby jak v povrchových tocích, tak v mělkých podzemních vrtech.
Koho nejvíce postihuje nedostatek vody
- Majitele mělkých studní — podle ČHMÚ jsou tyto zdroje nejvíce ohrožené a rychle vysychají.
- Drobná zemědělská hospodářství a zahrádkáře — problém s zaléváním plodin a sadů už začíná snižovat výnosy.
- Obce bez dostatečně velkých vodárenských nádrží — tlak na místní zdroje vody roste.
Co mohou lidé a obce udělat
Úřady zatím vydávají preventivní doporučení: šetřit vodou, neplnit bazény, omezit zalévání zahrad a sledovat informace místních radnic. V případě zhoršení stavu mohou obce přistoupit k omezením odběru nebo organizovanému dovozu vody do nejvíce postižených lokalit.
Pro obyvatele s vlastní studnou je klíčové sledovat stav hladiny, omezit neurgentní odběry a zvážit technická opatření, pokud jsou dostupná (např. čerpadla do větších hloubek), přičemž tato řešení často vyžadují odborný posudek.
Sucho v Ústeckém kraji ukazuje na zranitelnost místních vodních zdrojů při opakujících se obdobích nízkých srážek. Dlouhodobá adaptace bude vyžadovat koordinaci vodohospodářských institucí, obcí i samostatných uživatelů vody, aby se minimalizovaly dopady na zásobování a místní ekonomiku.
