Operátoři policejní tísňové linky 158 vyřídili v roce 2025 v celé republice 1 421 608 hovorů. Za první polovinu roku 2026 eviduje policie dalších 728 191 příchozích volání. Při každém hovoru musí policista během krátké chvíle zjistit především dvě zásadní informace: kde se událost odehrává a co se stalo. Současně vyhodnocuje závažnost situace a rozhoduje o dalším postupu.
Co od volajícího operátor očekává
Operátor tísňové linky při příjmu hovoru pomocí cílených otázek postupně získává potřebné údaje. Nejdůležitější je co nejrychleji určit místo zásahu a stručně popsat událost. Policisté upozorňují, že v krizové situaci stačí odpovědět na základní otázky a nepanikařit. Mezi běžné doplňující dotazy patří:
- počet osob na místě a přítomnost zranění;
- možné ohrožení dalších osob nebo objektů;
- popis osob, vozidel nebo směru, kam se mohl pachatel pohybovat;
- přesné doplňující orientační body, pokud není známá adresa.
Pokud volající nezná přesnou adresu, stačí například název obce, číslo silnice, kilometr dálnice, směr příjezdu nebo výrazný orientační bod. U železničních přejezdů lze uvést i jedinečné označení ve tvaru Pxxxxx, které se nachází na zadní straně výstražného kříže nebo světelné skříně. Policie ale varuje, že vyhledávání takového označení by nemělo zdržovat poskytnutí neodkladné pomoci.
Historie a technologický vývoj linky 158
Myšlenka jednotného policejního telefonu sahá podle policie až do roku 1958. V roce 1959 se uvažovalo o čísle 151, nakonec bylo přiděleno současné číslo 158, které funguje jako tísňová linka od roku 1960. Od roku 1968 začala volání směřovat na operační střediska, v roce 1985 se možnost volat na 158 rozšířila na celé území republiky.
Do moderní podoby služby přinesla významnou změnu digitalizace v posledních letech. V roce 2020 byla zavedena služba AML (Advanced Mobile Location), která umožní v některých případech přesnější určení polohy volajícího z chytrého telefonu. Policie ale upozorňuje, že AML není všemocná a nejspolehlivější stále zůstává přesné verbální určení místa události volajícím.
Praktické rady pro občany
Policie připomíná, že linka 158 slouží pro případy, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek — tedy situace vyžadující bezodkladný zásah policie. Pro snazší komunikaci v krizové situaci poskytuje stručné doporučení:
- řekněte co nejdříve místo události a stručně popište, co se děje;
- odpovídejte na otázky operátora, i když se mohou zdát nepodstatné;
- pokud nevíte přesnou adresu, uvedťe nejbližší orientační bod, číslo silnice nebo kilometr dálnice;
- nemusíte se bát volat — operátor vás bezpečně dovede k podání potřebných informací.
Dopady vysokého počtu volání
Statistika více než 1,4 milionu hovorů za rok ukazuje, že tísňá linky zůstávají pro veřejnost primárním kanálem v krizových situacích. Vysoký počet hovorů klade nároky na provoz operačních středisek a na kvalifikaci operátorů, kteří musí rychle posoudit závažnost případu a koordinovat výjezd policejních hlídek nebo dalších složek integrovaného záchranného systému.
Policie pravidelně školí operátory v komunikaci s vystresovanými volajícími a v používání nových technologií, které mohou zásah urychlit. Současně apeluje na veřejnost, aby volání využívala pouze pro skutečné nouzové situace; zneužívání linky může zvyšovat riziko prodlení při reálných hrozbách.
Co si zapamatovat
| Rok / období | Počet příchozích hovorů |
|---|---|
| 2025 | 1 421 608 |
| první polovina 2026 | 728 191 |
V krizové situaci je nejcennější klid a schopnost sdělit operátorovi základní informace o místě a povaze události. Tísňová linka 158 je v provozu dlouhodobě a jejím cílem je zajistit rychlou pomoc tam, kde je nejvíce potřeba.
