Institut lázeňství a balneologie (ILaB) analyzoval zdravotní gramotnost obyvatel pěti lázeňských měst Karlovarského kraje a zjistil, že více než polovina dotázaných má problematičtější nebo nedostatečnou úroveň schopností pracovat se zdravotními informacemi. Průzkum pokrýval respondentů z Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní, Jáchymova a Lázní Kynžvart a zapojilo se do něj celkem 918 lidí.
Jak dopadli obyvatelé lázeňských měst
Podle výsledků studie vykázalo dostatečnou zdravotní gramotnost 45,6 % respondentů. Zbylých 54,4 % bylo zařazeno do kategorie, která zahrnuje problematickou či nedostatečnou úroveň zdravotní gramotnosti. To znamená, že tato skupina může mít potíže s vyhledáváním, hodnocením a aplikací zdravotních informací v běžném životě.
Výzkum se nezaměřil pouze na teoretické znalosti, ale také na to, zda místní obyvatelé využívají existující lázeňské a preventivní služby. Zajímavým zjištěním je, že
- 38 % dotázaných v uplynulém roce nevyužilo žádnou lázeňskou proceduru ani jinou službu v rámci svého města,
- 24,2 % ji využilo pouze jednou nebo dvakrát.
To naznačuje, že pro značnou část místních obyvatel zůstávají lázeňské možnosti spíše okrajovou součástí péče o zdraví, ačkoliv lázeňství patří k identitě regionu i k jeho ekonomice.
Názor institutu a dopady pro region
„Lázeňská města mají mimořádný potenciál nejen pro návštěvníky a pacienty, ale také pro své obyvatele. Studie ukazuje, že tento potenciál není možné chápat jako samozřejmost. Samotná existence lázeňské infrastruktury ještě neznamená, že ji místní obyvatelé aktivně využívají nebo že se automaticky promítá do vyšší zdravotní gramotnosti,“
uvedla ředitelka ILaB Alina Huseynli. Interpretace této věty směřuje k tomu, že dostupná nabídka nelze považovat za automatické řešení pro domácí populaci. Potenciál léčebných procedur a preventivních programů se nepromítá samospádem do kvality péče, pokud chybí informovanost a motivace místních obyvatel.
Důsledky pro veřejné instituce a poskytovatele
Výsledky studie mají několik praktických implikací:
- nutnost posílit osvětu a vzdělávání o zdraví přímo v komunitách,
- zvážit flexibilnější a dostupnější nabídku lázeňských služeb pro obyvatele (časové i cenové úpravy),
- spolupráce mezi městy, zdravotnickými zařízeními a lázeňskými provozy v oblasti prevence a včasné intervence.
ILaB ve své zprávě doporučuje, aby rozvoj lázeňských programů nezůstal pouze ekonomickým impulzem, ale aby zohlednil i potřeby a bariéry místních lidí ve využívání nabízených služeb. Mezi možné překážky patří nízká informovanost, finanční dostupnost, omezený počet vhodných služeb nebo nedostatečné propojení s ambulantní péčí.
Tabulka: Vybrané ukazatele z průzkumu
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet respondentů | 918 |
| Respondenti s dostatečnou zdravotní gramotností | 45,6 % |
| Respondenti s problematickou/nedostatečnou gramotností | 54,4 % |
| Nevyužití lázeňských služeb v uplynulém roce | 38 % |
| Vyzkoušení služby 1–2× za rok | 24,2 % |
Co to znamená pro obyvatele kraje
Pro obyvatele lázeňských měst to znamená, že i když žijí v prostředí bohatém na léčivé zdroje a služby, nemusí z nich automaticky čerpat výhody pro zdraví. Studie naznačuje, že bude potřeba cílených informačních kampaní, snadno dostupných preventivních programů a lepší koordinace mezi poskytovateli péče a lázeňskými institucemi.
Pro města a kraj to představuje výzvu i příležitost: zvýšit nejen dostupnost služeb, ale i schopnost lidí tyto služby rozumět a využívat je ve svůj prospěch. Z dlouhodobého hlediska může zlepšení zdravotní gramotnosti snížit zátěž na akutní zdravotnické služby a podpořit prevenci chronických onemocnění.
ILaB plánuje výsledky dále analyzovat a navrhnout konkrétní kroky, které by mohly vést ke zlepšení situace. Pro místní představitele a poskytovatele jde o podnět k dialogu o tom, jak proměnit lázeňskou nabídku také v reálný přínos pro každodenní zdraví obyvatel regionu.
