V Karlových Varech se v úterý 8. září sešli odborníci ze školství, zdravotnictví, psychologie, sociálních služeb i bezpečnostních složek na mezioborové konferenci Děti pod tlakem 2026, kde diskutovali o stavu duševního zdraví dětí a o možnostech včasné intervence. Podle prezentovaných údajů výrazně roste počet dětí v psychiatrické péči a chybí systémové propojení služeb, které by rodinám zajistilo rychlou a koordinovanou pomoc.
Výrazný nárůst psychiatrické péče a depresivních poruch
Údaje představené na konferenci ukazují, že za posledních deset let se počet dětí, které využívají psychiatrické péče, zvýšil o 33 procent. U depresivních poruch je nárůst ještě markantnější — činí 183 procent. Mezi dalšími daty zaznělo, že 13,7 procenta šestnáctiletých je v riziku vzniku poruchy duševního zdraví, přičemž riziko u dívek je více než dvojnásobné.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Nárůst dětí v psychiatrické péči (10 let) | 33 % |
| Nárůst depresivních poruch | 183 % |
| Šestnáctiletí v riziku | 13,7 % |
| Škol bez psychologa | 75 % |
| Škol bez speciálního pedagoga | 61 % |
| Šestnáctiletí, kteří pili alkohol (30 dnů) | 56,2 % |
| Šestnáctiletí, kteří užili tabák/nikotin (30 dnů) | 37,2 % |
Školy bez odborníků, rizika i v digitálním světě
Na konferenci zaznělo, že tři čtvrtiny základních škol nemají k dispozici školního psychologa a 61 procent škol postrádá speciálního pedagoga. Tento nedostatek odborníků podle účastníků komplikuje rychlou identifikaci a pomoc dětem, které se potýkají s duševními či behaviorálními potížemi.
Odborníci upozornili i na proměnu rizikového chování: kromě tradičních návykových látek se stále častěji objevují problémy spojené s digitálním prostředím, online gamingem a hazardem přístupným přes internet. Tyto jevy podle nich rovněž vyžadují cílené intervence a zapojení škol i rodin.
Volání po mezioborové spolupráci a včasné pomoci
Hlavním tématem diskuse byla nutnost lepší koordinace mezi institucemi — školami, zdravotnickými zařízeními, sociálními službami a bezpečnostními složkami. Účastníci zdůraznili, že problém dítěte se často nedotýká pouze jedné oblasti, ale současně ovlivňuje rodinu, školu i zdravotní stav.
„Pokud chceme situaci zlepšit, musíme přestat pracovat každý zvlášť. Jedině společně dokážeme pomoci včas,“
řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO) během jednání.
Prezentované projekty a praktické kroky
Na konferenci byly představeny také konkrétní projekty zaměřené na prevenci a posílení dovedností dětí. Mezi nimi pořadatelé zmínili program COUPLII, který se věnuje emoční, vztahové a sexuální gramotnosti ve školním prostředí. Byly představeny i další iniciativy směřující k dřívější identifikaci problémů a lepšímu napojení rodin na dostupné služby.
- Posílit školní poradenská pracoviště a psychologickou péči v základních školách.
- Zlepšit datové propojení mezi školami, pediatry, psychiatry a sociálními službami.
- Orientovat prevenci také na digitální rizika — gaming a online hazard.
Lokální dopady a další kroky
Pro Karlovarský kraj, kde konference proběhla, znamenají prezentovaná čísla výzvu k navýšení kapacit ve školních poradnách a k posílení spolupráce mezi obcemi, krajskou samosprávou a poskytovateli zdravotní péče. V praxi to může znamenat lepší financování školních psychologů, vytvoření regionálních mezioborových týmů nebo rychlejší linky pro krizové situace.
Účastníci konference se shodli, že klíčové je zasáhnout dříve, než problém přeroste v závažnou poruchu vyžadující dlouhodobou psychiatrickou péči. Další kroky budou podle organizátorů zahrnovat konkrétní návrhy na systémové změny a pilotní projekty v krajském měřítku.
Konference Děti pod tlakem 2026 přinesla nejen statistiky, ale i naléhavé podněty pro praxi — od školních lavic až po zdravotnická a sociální pracoviště. Jak rychle a jak systematicky na ně kraj i obce zareagují, bude zásadní pro další vývoj duševního zdraví dětí v regionu.
