Od října 2026 otevře Muzeum map ve Zlíně putovní výstavu věnovanou kriticky ohroženým jevům nářečí. Výstava propojuje kartografii a dialektologii: návštěvníkům nabídne jazykové mapy, obrazové materiály a ukázky terénního sběru, které ilustrují rozmanitost českých, moravských a slezských dialektů a jejich současnou proměnu.
Výstava, která měří územní rozšíření slov
Autory projektu jsou Ústav pro jazyk český Akademie věd a Univerzita Palackého v Olomouci, za muzejní prezentaci stojí Muzeum map Zlín. Expozice je pořádána pod záštitou České kartografické společnosti a do Zlína přichází po úspěšném putování po galeriích, muzeích, knihovnách i veřejném prostoru v Česku a v zahraničí. Ve Zlíně bude k vidění až do září 2027.
Hlavní myšlenkou instalace je ukázat, že nářečí nejsou „pouhý pozůstatek minulosti“, ale živá součást místní identity a paměti krajiny. Prostřednictvím map budou moci návštěvníci porovnávat územní rozšíření slov a tvarů a sledovat, jak se mluva liší mezi jednotlivými regiony či generacemi. Součástí expozice jsou i ukázky práce terénních badatelů: jak se sbírá jazykový materiál, jak vznikají jazykové mapy a proč je systematické zaznamenávání důležité pro ochranu nehmotného kulturního dědictví.
„Nářečí nejsou pouhým pozůstatkem minulosti. Představují živou paměť krajiny, místní identity a každodenní zkušenosti generací,“
citovala organizátory na projektu Martinou Ireinovou z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český. Doplňující komentář od Víta Voženílka z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého vysvětluje, jak kartografické postupy pomáhají vizualizovat jazykové jevy a zároveň přibližují metody sběru a zpracování dat odborné i laické veřejnosti.
Co návštěvníci uvidí a zažijí
Expozice klade důraz na propojení odborné dokumentace s osobními příběhy a pamětí. Kromě map a jazykových dokladů nabízí také materiály ilustrující tematické okruhy, které odkrývají každodenní slovní zásobu a kulturní kontext slov:
- slovní zásoba spojená s lidským tělem a zdravím,
- výrazy z oblasti jídla a kuchyně,
- slovníky hospodářství, chovu a zemědělství,
- fotografie a záznamy z terénního sběru,
- interaktivní mapy porovnávající územní rozšíření tvarů a slov.
Výstava není koncipována jen jako nostalgická přehlídka zapomenutých výrazů. Organizátoři zdůrazňují, že každý heslový výraz obsahuje informace o způsobu života, práci, krajině i mezilidských vztazích minulých generací. Instalace má proto také funkci mezigeneračního prostoru: předpokládá setkávání dětí, rodičů a prarodičů, sdílení vzpomínek a porovnávání rodinné či regionální mluvy.
| Instituce | Role v projektu |
|---|---|
| Ústav pro jazyk český AV ČR | koordinace dialektologického obsahu |
| Univerzita Palackého v Olomouci | geoinformatika, kartografické zpracování |
| Muzeum map Zlín | muzejní prezentace, výstavní prostor |
Projekt již prošel celou řadou institucí a veřejných míst; ve Zlíně jej nyní doplní lokální kontext a přístup veřejnosti v regionu. Pro odborníky poskytuje výstava přehled metod sběru a zpracování nářečního materiálu, pro laickou veřejnost zase možnost vidět jazyk jako živý, proměnlivý fenomén spojený s konkrétními místy a životními praktikami.
Výstava tak reaguje na naléhavý problém: postupný ústup některých nářečních jevů z každodenní komunikace a potřebu jejich dokumentace. Jejím cílem není pouze uchovat slovní zásobu v archivu, ale také podnítit dialog mezi generacemi a zvýšit povědomí o tom, jak slova odrážejí historie a identity místních společenství.