Plzeňský kraj pokračuje ve výrazném demografickém posunu k starší populaci. Podle nejnovější analýzy věkové struktury obyvatel, kterou zveřejnil Český statistický úřad, žilo ke konci roku 2025 v kraji 614 683 obyvatel. Meziročně se výrazně změnil poměr dětí a seniorů: zatímco počet osob ve věku do 14 let klesl na 89 508, počet obyvatel starších 65 let vzrostl na 128 042.
Index stáří a rozložení věkových skupin
Výrazným ukazatelem stárnutí je tzv. index stáří, který porovnává počet seniorů s počtem dětí. V Plzeňském kraji dosáhl hodnoty 143,1, což znamená, že na sto dětí připadá více než 143 seniorů. Tato hodnota převyšuje celorepublikový průměr a dlouhodobě roste.
„Dlouhodobě sledujeme trend stárnutí populace. Počet seniorů se v kraji každoročně zvyšuje, zatímco dětská složka obyvatelstva v posledních letech spíše klesá. Tento vývoj se promítá do celé věkové struktury regionu,“
uvedla Tereza Mildorfová z Krajské správy ČSÚ v Plzni.
Nejpočetnější skupinu stále tvoří obyvatelé v produktivním věku, tedy osoby ve věku 15–64 let. Jich žilo v kraji 397 133, což představuje 64,6 % populace. Počet lidí v produktivním věku se meziročně zvýšil o více než 1 700 osob, díky čemuž se Plzeňský kraj podle podílu ekonomicky aktivních obyvatel umístil hned za Prahou.
Rozdíly mezi okresy
Pokles počtu dětí zaznamenaly všechny okresy kraje, nejvíce v jižním Plzeňsku a v okrese Plzeň-město. Naopak okresy Tachov a Plzeň-sever si udržují relativně mladší věkovou strukturu. Nejméně „mladým“ okresem jsou Klatovy, kde průměrný věk dosahuje 45 let; nejmladší je podle statistik Tachovsko s průměrným věkem 42,6 roku. Celkový průměrný věk obyvatel kraje činí 43,4 roku.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Celkový počet obyvatel | 614 683 |
| Děti do 14 let | 89 508 (14,6 %) |
| Senioři 65+ | 128 042 (>20 %) |
| Index stáří | 143,1 |
Dopady na služby a ekonomiku regionu
Podle analytiků ČSÚ bude stárnutí populace pokračovat v následujících letech. Do demografického vývoje se promítá kombinace nižší porodnosti a prodlužující se průměrné délky života. Tento trend má praktické důsledky pro plánování veřejných služeb:
- zvyšující se tlak na zdravotnická zařízení, včetně dlouhodobé péče a geriatrických služeb,
- větší poptávka po sociálních službách a pečovatelské pomoci,
- nutnost přizpůsobení školské sítě vzhledem k poklesu počtu dětí,
- dopad na trh práce: relativně vyšší podíl ekonomicky aktivních osob zatím tlumí negativní dopady, ale perspektivně se mohou projevit nedostatky pracovních sil.
Krajské a místní samosprávy budou muset reagovat na tyto změny v dlouhodobých rozvojových plánech, investicích i rozpočtovém plánování. Zvýšené nároky na zdravotnictví a sociální péči mohou vyžadovat cílené investice do infrastruktury a personální posílení těchto oborů.
Co to znamená pro obyvatele
Pro rodiny s dětmi může klesající počet vrstevníků znamenat omezení nabídky některých institucí v menších obcích, například spádových školek či škol. Senioři a jejich rodiny by se naopak měli připravit na dostupnost služeb a případné čekací doby v péči. Pro místní politiky jde o podklad pro rozhodování o prioritách v investicích a sociální politice.
Statistika ČSÚ jasně ukazuje, že demografický vývoj v Plzeňském kraji není přechodným jevem, ale strukturálním trendem, který bude ovlivňovat veřejné služby, rozvoj regionu i každodenní život obyvatel.
