Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost muže, který se domáhal obnovy pomníku rudoarmějce v Teplicích. Rozhodnutí potvrzuje dřívější postoj Krajského soudu v Ústí nad Labem a vychází z náhledu, že město jako vlastník může s nemovitou věcí nakládat, aniž by šlo o správní úkon podléhající soudní ochraně.
Historie případu a postup města
Památník sovětského vojáka stál v Havlíčkových sadech od roku 1955. Neznámí pachatelé jej podle dřívějších oznámení v květnu minulého roku strhli z podstavce a poničili. Teplické zastupitelstvo následně v prosinci rozhodlo o trvalém vyřazení sochy z nemovitého majetku města.
Soudní spory a jejich výsledky
Žalobce podal dvě žaloby ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Jednou napadal usnesení zastupitelstva, druhou žádal ochranu proti údajnému nezákonnému zásahu. Krajský soud obě žaloby odmítl s odůvodněním, že rozhodnutí bylo učiněno obcí jako vlastníkem majetku, nikoli ve správním (vrchnostenském) režimu.
Nyní tento pohled potvrdil i NSS, který odmítl kasační stížnost. Z rozsudku vyplývá, že postup obce při vyřazení dlouhodobého hmotného nemovitého majetku nepředstavuje vrchnostenský úkon, vůči němuž by mohla být poskytována ochrana formou přezkumu správními soudy.
Argumentace stěžovatele a postoj soudu
Stěžovatel tvrdil, že mu přísluší veřejné subjektivní právo na přístup k pomníku, které podle něj pramení z česko-ruské smlouvy o péči o válečné hroby a památníky. NSS tento argument odmítl a odvolal se na vlastní judikaturu i závěry Ústavního soudu. Podle soudu z textu mezinárodních předpisů přímo nevyplývá konkrétní veřejné subjektivní právo na přístup k určitému památníku.
Co soud nerozhodl
Soud se ve svém rozhodnutí nezabýval několika otázkami, které v kauze zůstaly otevřené:
- zda mělo město povinnost pomník opravit a vrátit na původní místo,
- zda pomník představuje válečný hrob nebo jinak utváří pietní místo podle příslušných předpisů,
- zda došlo k porušení česko-ruské smlouvy nebo zákona o válečných hrobech.
Mezinárodní reakce
Nižší část rozsahu rozhodnutí se dotkla i zahraniční politiky. Zničení pomníku vyvolalo ohlas v Rusku, kde šéf vyšetřovacího výboru nařídil zahájit trestní řízení. Ministerstvo zahraničí ČR tento krok označilo za pokus o vměšování do vnitřních záležitostí České republiky.
| Rok/událost | Fakt |
|---|---|
| 1955 | Socha sovětského vojáka instalována v Havlíčkových sadech |
| Květen (minulý rok) | Památník stržen a zničen neznámými pachately |
| Prosinec (následující rok) | Teplické zastupitelstvo vyřadilo sochu z majetku města |
| Po soudních řízeních | Krajský soud i NSS odmítly žaloby domáhající se obnovy |
Socha, jejímž autorem je sochař Antonín Kalvoda, tedy zůstává mimo majetek města a rozhodnutí o jejím dalším osudu nepodléhá podle soudů přezkumu správních orgánů ve formě, kterou navrhoval stěžovatel.
Rozsudek má širší dopady do výkladu hranic mezi rozhodováním vlastníka majetku a správním působením obce. Pro obyvatele Teplic, ale i pro další obce, otevírá otázky, jakým způsobem budou v budoucnu řešeny památníky a jiné prvky veřejného prostoru, když nejsou explicitně chráněny jako památky nebo válečné hroby.
Vyjádření zastupitelstva Teplic a dalších aktérů k rozhodnutí soudů nebylo v dostupných materiálech součástí spisu.